Andělská Hora (okres Bruntál)
Andělská Hora (německy Engelsberg[3], polsky Aniełska Góra) je město ležící v okrese Bruntál. Skládá se z částí Andělská Hora a Pustá Rudná. Žije zde 395[1] obyvatel.
Andělská Hora | |
---|---|
Pohled na obec od jihu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0801 551929 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Bruntál |
Okres (LAU 1) | Bruntál (CZ0801) |
Kraj (NUTS 3) | Moravskoslezský (CZ080) |
Historická země | Slezsko |
Zeměpisné souřadnice | 50°3′39″ s. š., 17°23′21″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 395 (2022)[1] |
Rozloha | 15,90 km² |
Katastrální území | Andělská Hora ve Slezsku |
Nadmořská výška | 640 m n. m. |
PSČ | 793 32 |
Počet domů | 142 (2021)[2] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Andělská Hora č. p. 217 793 32 Andělská Hora [email protected] |
Starosta | Miroslav Novotný |
Oficiální web: www | |
Andělská Hora | |
Další údaje | |
Kód obce | 551929 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Andělská Hora byla založena roku 1540 jako horní město podle jihlavského městského práva. V okolí města se těžilo zlato. Pokusy obnovit rýžování zlata ve 2. polovině 19. století skončily neúspěšně. Významný byl textilní průmysl zejména lnářský a bavlnářský. Působily zde firmy J. Brosig k roku 1863 a 1902, O. Kühnel k roku 1863 a 1902, R. Zabel od roku 1886, M. Wolfová od roku 1920 a filiálka bruntálské továrny J. Plischke a synové a vrbenské továrny E. Grohmann. Z města pocházel i skladatel Eduard Schön. Vyráběly se zde provazy, štětce, drátěné kartáče a dřevěné a železné zboží. K roku 1925 zde byla městská elektrárna a k roku 1930 vodárna. Roku 1876 vznikla městská spořitelna, k roku 1908 se připomíná záložna a od roku 1899 zde působil konzum. Pošta připomínána roku 1848. Město mělo od roku 1842 chudobinec a k roku 1900 i nemocnici.[4]
Obecná škola připomínána roku 1848, roku 1900 měla tři třídy. K roku 1848 připomínána i dívčí klášterní škola, která měla roku 1900 taktéž tři třídy. V letech 1935 až 1938 česká menšinová škola. Byla zde také k roku 1888 živnostenská pokračovací škola. V obci existovaly kláštery sester Řádu německých rytířů od roku 1842 a sester sv. Karla Boromejského od roku 1885.[4]
Roku 1938 se stalo město součástí Německa. Město bylo obsazeno Rudou armádou 7. května 1945 a opět připojeno k Československu.[4] Po válce vysídleno německé obyvatelstvo. V sídle starosty se nachází Městské mini muzeum s historickými předměty a dokumenty. U obce se nachází sjezdovka.
Od roku 1961 do 23. listopadu 1990 byla Andělská Hora částí obce Světlá Hora a teprve roku 1990 získala samostatnost. Od 23. dubna 2008 byl obci obnoven status města.[5]
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel celé obce Andělská Hora podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[6]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 2270 | 2353 | 2270 | 2043 | 1789 | 1435 | 1417[p 1] | 514 | 579 | 501 | 419 | 384 | 383[p 2] |
Poznámka |
|
V celém městě Andělská Hora je evidováno 165 adres: 149 čísel popisných (trvalé objekty) a 16 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 136 domů, z toho 100 trvale obydlených.
Počet obyvatel samotné Andělské Hory podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[6]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1930 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 2167 | 2272 | 2189 | 1985 | 1730 | 1355 | 481 | 410 | 376 | 375 |
V samotné Andělské Hoře je evidováno 153 adres : 138 čísel popisných (trvalé objekty) a 15 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 123 domů, z toho 97 trvale obydlených.
Pamětihodnosti
- kostel Narození Panny Marie – původně gotický kostel raně barokně přestavěn roku 1672 a pozdně barokně roku 1734.
- poutní kostel sv. Anny z roku 1769 na Anenském vrchu nad obcí, blízko něho stařiny po dolování
- Křížová cesta k poutnímu kostelu svaté Anny z roku 2005
- socha sv. Jana Nepomuckého – barokní z roku 1724
- kříž z roku 1815
- pozdně barokní domy na náměstí čp. 177, 197, 198, 199 a 200.
- venkovský dům čp. 176, kulturní památka z roku 2001
Významní rodáci
- Franz Karl Alter (1749–1804), lingvista
- Moritz Jursitzky (1861–1936), spisovatel a dramatik[4]
- Johann Parsch (1811–1886), řezbář jesliček[4]
- Albert Schindler (1805–1861), rakouský kreslíř, malíř a rytec
- Eduard Schön (1825–1879), rakouský hudební skladatel a dirigent, básník a ministerský rada s pseudonymem E. S. Engelsberg
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 850.
- BARTOŠ, Josef, aj. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII. 1.. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994. ISBN 80-7067-402-4.
- Rozhodnutí č. 31 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. dubna 2008
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 18. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074–1075.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-07.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Andělská Hora na Wikimedia Commons
- Andělská Hora v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města Andělská Hora