Anatolij Berezovoj

Po skončení základní školy se rozhodl se vyučit soustružníkem a nastoupil do závodu Něftěmaš ve městě Novočerkass (Rostovská oblast). Ovlivněn startem Gagarina se přihlásil k letectvu, do Kačinského vojenského učiliště. Zůstal zde i po ukončení studií jako letecký instruktor, pak požádal o přeřazení k bojovému útvaru. Dostal místo v Moldávii. Z tamního leteckého útvaru bylo nominováno k výběrovému řízení mezi kosmonauty 23 letců, prošel jen on. V té době už byl ženatý a tak se odstěhoval do Hvězdného městečka i se svou ženou Lídou a pětiměsíčním synem Serjožkou.

V týmu byl od roku 1970 do roku 1992. Pro řadu letů byl připravován jako náhradník, letu se dočkal až po 12 letech výcviku. Mezitím létal na osmi různých typech letadel.[1] Ve vesmíru strávil 211 dní.

Berezovoj na známce s Lebeděvem

Zemřel v roce 2014 ve věku 72 let.[2]

Odstartoval z Bajkonuru spolu s Valentinem Lebeděvem na palubě kosmické lodi Sojuz T-5 v květnu 1982. Bylo mu tehdy 40 roků a do seznamu kosmonautů Země se zapsal v pořadí 107. Doletěli na tehdy novou sovětskou orbitální stanici Saljut 7 a zůstali zde přes půl roku (tehdejší rekord) jako první základní posádka. Absolvoval zde i svůj první dvouhodinový výstup do volného vesmíru (EVA) kvůli výměně venkovních detektorů. Vyložili na stanici i postupně připojované nákladní lodě Progress 13 a 14. Na stanici je navštívili kosmonauti dalších misí, v červenci 1982 Sojuz T-6 (Džanibekov, Ivančenkov, Chrétien), v srpnu 1982 Sojut T-7 (Popov, Serebrov a Savická). Protože jejich Sojuz T-5 byl ve vesmíru příliš dlouho, poslední návštěva odletěla na Zem s ním a u stanice jim ponechala loď svou. Po jejich odletu ji přeparkovali k přednímu spojovacímu uzlu a pokračovali v plnění desítek měření a experimentů.

V říjnu 1982 vyložili další zásoby z Progressu 15 a v listopadu z Progressu 16. Využili Progress 16 tak, že pomocí jejího motoru zvýšili oběžnou dráhu celého komplexu, protože ten díky přitažlivosti Země stále klesal. V prosinci stanici zakonzervovali a oba odletěli v Sojuzu T-7 domů. Po přistání kabiny na padácích museli celou noc strávit v přistaveném terénním vozidle, kvůli sněhové bouři je vrtulník nemohl v noci dopravit na základnu.

• Sojuz T-5, Saljut 7, Sojuz T-7 (13. května 1982 – 10. prosince 1982)