Milan Codr

Původně směroval k dráze hudebníka (houslista – Horácké kvarteto), vystudoval však na přání rodičů práva a získal titul JUDr. Přilákala jej však žurnalistika, psát začal již během základní vojenské služby po ukončení vysoké školy. Stal se vojákem z povolání, působil v armádním tisku. Zajímal se o vědu a letectví, později i kosmonautiku. V roce 1961 jako šéfredaktor vojenského populárního časopisu Zápisník navštívil Hvězdné městečko v SSSR a setkal se zde s Jurijem Gagarinem a Germanem Titovem. S těmi se pak přátelil celý život.

V roce 1963 založil se svolením ÚV KSČ a Hlavní politické správy Československé armády,[4] pod níž spadal, nový časopis pro kosmonautiku a raketovou techniku Radar. Byl koncipován jako čtvrtletní příloha Zápisníku a přispívalo do něj mnoho významných osobností (Ing. Milan Ledvina, prof. Rudolf Pešek, MUDr. Jan Hospodář, Karel Pacner aj.). Časopis byl vydáván v letech 1963–1966.

V roce 1970 se stal jakožto prověřený komunista šéfredaktorem časopisu Květy a také pravidelným komentátorem v Československé televizi, kde referoval o událostech v kosmu a kosmickém výzkumu. Časopis Květy se pod jeho vedením stal přitažlivým magazínem pro celou rodinu s celou řadou příloh – knihovnička Květů, časopis se stal i významným organizátorem společenského života – Plesy květů, Letecké dny Květů, cena Zlatý Květ pro významné osobnosti (Jiřina Bohdalová, Ladislav Chudík a mnoho dalších). Milan Codr se podílel i na vydávání časopisu Interpress magazin (Mezinárodní organizace novinářů) a založil při něm i edici Přemožitelé času, mapující životopisy slavných mužů a žen z nejrůznějších oborů lidské činnosti.

Zemřel na třetí infarkt koncem roku 1996.