Amedeo Amadei

Amedeo Amadei (26. červenec 1921 Frascati, Italské království – 24. listopad 2013 Grottaferrata, Itálie) byl italský fotbalový útočník a trenér. Je nejmladším[1] hráčem, který kdy skóroval v Serii A, a byl nejmladším hráčem ve věku 15 let a 280 dní, který debutoval v Serii A (rekord vyrovnal Pietro Pellegri[2] a následně ho porazil Wisdom Amey, který 12. května 2021 debutoval v 15 letech a 274 dnech). Vzpomíná se na něj jako na jednoho z nejlepších italských střelců všech dob. Je 14 nejlepším střelcem všech dob v lize se 174 góly ve 423 zápasech s průměrem 0,41 gólu na zápas. Byl mezi prvními, kteří se dostali do síně slávy klubu AS Řím.

Amedeo Amadei
Osobní informace
Datum narození	26. července 1921
Místo narození	Frascati, Italské království
Datum úmrtí	24. listopadu 2013 (ve věku 92 let)
Místo úmrtí	Grottaferrata, Itálie
Přezdívka	Il Fornaretto
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový útočník (1936–1956) Fotbalový trenér (1956–1967)
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly) 1936–1938 1938–1939 1939–1948 1948–1950 1950–1956 Řím → Atalanta Řím Inter Neapol 00600(1) 03300(4) 2100(99) 0700(42) 1710(47)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1949–1953 Itálie 1300(7)
Trenérská kariéra***
Roky Klub 1956–1961 1963 1966–1967 Neapol Lucchese Frosinone
Úspěchy
1. italská fotbalová liga 1941/42 Řím
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bez vědomí svých rodičů, kteří by jeho pokus neschválili, se přihlásil do konkurzu k Giallorossi. Debutoval v sezóně 1936/37[3] a první branku také vstřelil této sezoně. S klubem dosáhl finále domácího poháru. Po dvou sezonách odešel na hostování do Atalanty. Po návratu z hostování se Il Fornaretto, jak se mu přezdívalo, stal idolem fanoušků. Za sedm let strávených u Giallorossi odehrál celkem 386 utkání a vstřelil 111 branek. Vyhrál jeden titul, a to v sezoně 1941/42. Byl nedobrovolně zapojen do rvačky během zápasu v poháru proti Turínu, kdy byl diskvalifikován na doživotí, protože podle obžaloby kopl asistenta rozhodčího. Později byl omilostněn.[4]

Kvůli velkým ekonomickým problémům musel být prodán. Samotný hráč se vybral Inter.[4] I u Nerazzurri střílel velké množství branek. V sezoně 1948/49 vstřelil 22 branek a byl druhým nejlepším střelcem ligy. Také v lize klub obsadil 2. místo za vítězným Turínem. Ve druhé sezoně vstřelil 20 branek. Po dvou sezonách se rozhodl pro odchod z klubu.

Za Neapol nastupoval šest sezon. Celkem odehrál 171 utkání a vstřelil 47 branek. Ale další titul již nepřidal. Nejblíže tomu měl v sezoně 1952/53, když obsadil 4. místo. V roce 1956 ukončil kariéru.

Za reprezentaci odehrál 13 utkání. Do nominace utkání byl zapojován až po tragédii Superga. První utkání odehrál 27. března 1949 proti Španělsku (3:1), kde vstřelil i branku.[5] Zúčastnil se MS 1950.