Amděrma

Amděrma[2] (rusky Амдерма) je osada v Zapolárním okrese Něneckého autonomního okruhu Ruské federace. Nachází se v ruském hraničním pásu.

Amděrma
Амдерма
Letiště v Amděrmě

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice69°27′8″ s. š., 61°24′ v. d.
Nadmořská výška20–28 m n. m.
Časové pásmoUTC+4[1]
StátRusko Rusko
Federální okruhSeverozápadní
Autonomní okruhNěnecký

Něnecký autonomní okruh na mapě Ruska
Amděrma
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel506 (2021)
Etnické složeníRusové, Něnci
Náboženské složenípravoslavní
Správa
StarostaMargarita Vladimirovna Zlatová
Vznik1933
ZakladatelJevgenij Sergejevič Livanov
Oficiální webamderma-adm.ru
Telefonní předvolba(+7)81857
PSČ166744
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Etymologie

Název osady je z něneckého jazyka a znamená v překladu „mroží hnízdiště“.

Geografie

Amděrma se nachází na pobřeží Karského moře, východně od průlivu Jugorskij Šar na Jugorském poloostrově. Vzdálenost od správního střediska Narjan-Mar je 420 km. Nejbližší železniční stanice je ve Vorkutě, 270 km daleko.

Osada je za polárním kruhem v evropské části Ruska. Polární den zde trvá od 20. května do 30. července, polární noc je zde od 27. listopadu do 16. ledna.

Nedaleko od osady protéká řeka Amděrma.

Podnebí

Klima je zde arktické, zimu zmírňuje Karské moře, zároveň jsou zde mrazy i pod −40 °C. Do vesnice často zasahují atlantické vzduchové hmoty, které v zimě přináší tání. Léta jsou zde chladná, teplé dny jsou velmi vzácné. Zima v průměru trvá od konce září do poloviny května.

Historie

Amděrma byla založena v červenci 1933 v souvislosti se zahájením výstavby dolu na těžbu kazivce, jehož ložisko bylo objeveno v roce 1932 průzkumnou expedicí vedenou Pjotrem Alexandrovičem Šrubkem. Organizátorem výstavby osady a dolu na těžbu kazivce byl důlní inženýr Jevgenij Sergejevič Livanov, toho času politický vězen z blízkého pracovního tábora. Těžba kazivce (suroviny pro metalurgii, optiku a keramický průmysl) v Amděrmě umožnila SSSR přestat tuto surovinu dovážet.

V roce 1936 se Amděrma stala sídlem městského typu. Po skončení druhé světové války byla nalezena nová ložiska kazivce, která se ukázala mnohem výnosnější, proto byl důl v Amděrmě uzavřen. Osada se ale i nadále rozvíjela a to jako základna pro rozvoj Arktidy.

Na letišti v Amděrmě byl od 28. srpna 1956 do 25. října 1993 umístěn 72. gardový stíhací pluk, který měl zabraňovat a nebo alespoň narušovat průzkumné lety NATO nad Karským mořem. Personál pluku byl velmi vytížen zejména v 80. letech, např. v roce 1987 musela letadla vzlétnout kvůli narušení vzdušného prostoru 203krát.[3]

V roce 1969 žilo v obci 2900 obyvatel. Maximálního počtu obyvatel dosáhla Amděrma roku 1989, kdy zde žilo 5100 lidí.

V 80. letech byla těžba kazivce v Amděrmě obnovena, ale v 90. letech byla opět ukončena pro nerentabilnost. V 90. letech prudce klesl počet obyvatel osady. V roce 1998 zde žilo 1900 lidí, v roce 2002 již jen 650 obyvatel a v roce 2011 556 lidí.

Roku 2013 proběhlo čištění pobřeží osady z moře bylo vyzdviženo 10 potopených lodí a poničené kotviště pro pontony.[4] V roce 2015 byl Amděrmě odebrán status sídla městského typu a stala se venkovskou osadou.

V blízké budoucnosti se počítá s Amděrmou jako základnou pro rozvoj ropných a plynových polí v severní části Timano-Pečorské oblasti.

V roce 2016 bylo rozhodnuto, že do roku 2020 bude v Amděrmě vystavena vojenská základna, která byla opuštěna v roce 1993.[5] V roce 2020 žádná vojenská základna v Amděrmě ještě nestála.[6]

Přístav

V Amděrmě se nachází námořní přístav, který je funguje pouze během letního plavebního období od června do listopadu. Do přístavu mohou vplouvat pouze remorkéry a čluny s vlastním pohonem a ponorem ne větším než 2–3 metry.[4] Přístav má kryté sklady o rozloze 2000 m², otevřená plocha 6700 m².[7]

V roce 2014 zůstal přístav po celý rok uzavřen a nepřijímal žádné lodě.[8]

Letiště

V Amděrmě existuje civilní regionální letiště, které až do roku 1993 bylo vojenským letištěm.

Dvakrát měsíčně společnost Smartavia provozuje lety letadlem Antonov An-24 na trase ArchangelskNarjan-Mar – Amděrma a také dvakrát měsíčně lety letadlem Antonov AN-2 z Narjan-Maru. Dvakrát týdně (ve středu a v sobotu) je letecký provoz zajišťován vrtulníky Mil MI-8.[9]

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Амдерма na ruské Wikipedii.

  1. Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31 [cit. 2012-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07. (rusky)
  2. BADIGIN, Konstantin Sergejevič. Tři roky v Arktidě. 1. vyd. Praha: Svět sovětů, 1956. 530 s. S. 34.
  3. Life at the arctic Amderma city and airport in the eighties.. www.easternorbat.com [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné online.
  4. Из русла реки Амдерминка поднято 10 затопленных судов. www.korabel.ru [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. (rusky)
  5. Soldiers’ return to Amderma. The Independent Barents Observer [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. (anglicky)
  6. APR 22, Nicole Franiok on; 2020. Russian Arctic Military Bases. American Security Project [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. (anglicky)
  7. ЕСИМО Единая государственная система информации об обстановке в Мировом океане. www.russianports.ru [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online.
  8. Порт Амдерма не будет принимать морские суда. arh.mk.ru [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. (rusky)
  9. СЕРГЕЙ, Евдокимов. Амдерма. Забытая эффективность. goarctic.ru [online]. 2018-12-03 [cit. 2022-01-11]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.