Aloisova výšina (rozhledna)

Rozhledna Aloisova výšina se nachází na Pohradické hoře v katastrálním území Pohradice, náležejícím obci Světec. Z rozhledny se dochovaly jen zbytky zdí.

Aloisova výšina
Pohradická hora se zbytky rozhledny
Základní informace
Konstrukce rozhlednykamenná věž s altánem
Kóta paty rozhledny419 m n. m.
Rok vzniku1838
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
KrajÚstecký kraj
Souřadnice50°34′29,75″ s. š., 13°50′33,56″ v. d.
Technické informace
Výška stavbyv době existence 15 m
Stavruina
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Svým vznikem v roce 1838 je Aloisova výšina jednou z nejstarších rozhleden v Českém středohoří.[1] Na jejím postavení měl hlavní zásluhu pražský arcibiskup Alois Josef Schrenk, který často pobýval na blízkém arcibiskupském zámku ve Světci, který v polovině 19. století nechal přestavět. Podle něj také byla rozhledna pojmenována, když nesla název Aloisiushöhe. Přístup k ní vedl po promenádě, která ji spojovala se světeckým zámkem. Po arcibiskupově smrti však přestal být o rozhlednu zájem a ta začala postupně chátrat. Snahu o její renovaci zastavila první světová válka.[2] Definitivně zničena byla po druhé světové válce v důsledku důlní činnosti v nejbližším okolí. Dnes se z ní dochovaly jen zbytky zdiva.

Technické parametry

Pohradická hora, na které se rozhledna nachází, má dva vrcholy. Na tom severním stála vlastní rozhledna, tvořená věží o průměru 6 metrů a výšce 15 metrů. Postavena byla v novogotickém slohu: Měla lomená okna a koruna věže byla zakončena cimbuřím. Zřejmě byla dvoupatrová.[3] Na jižním vrcholu stál vyhlídkový altán. Zatímco z věže zbylo jen základové zdivo, z altánu se dochovaly i zbytky okenních otvorů v přízemí. Na kopci jsou porůznu umístěny pozůstatky dalších staveb, zřejmě sociálního zázemí.

Přístup

Z Ohníče nebo z Kostomlat po žlutém turistickém značení. V místě 50°34′19″ s. š., 13°50′47″ v. d. ze značky odbočíme na polní cestu. Na první křižovatce opět odbočíme doprava, přijdeme k lesnímu porostu kopce a po 100 metrech odbočuje cesta na vrchol.

Rozhled

Za dobrého počasí je vidět pás Krušných hor s Klínovcem, dále Hněvín (České středohoří), Doubravskou horu, elektrárnu Ledvice, Komáří vížku, Děčínský Sněžník a mnoho kopců Českého středohoří. Nenápadný kopec nabízí nečekaný rozhled.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. České středohoří. Praha: Olympia, 1985. 304 s. S. 228.
  2. Ceskestredohori.cz [cit. 2015-10-13]. Dostupné online.
  3. Zříceniny.eu [cit. 2015-10-13]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.