Aloisova výšina (rozhledna)

Svým vznikem v roce 1838 je Aloisova výšina jednou z nejstarších rozhleden v Českém středohoří.[1] Na jejím postavení měl hlavní zásluhu pražský arcibiskup Alois Josef Schrenk, který často pobýval na blízkém arcibiskupském zámku ve Světci, který v polovině 19. století nechal přestavět. Podle něj také byla rozhledna pojmenována, když nesla název Aloisiushöhe. Přístup k ní vedl po promenádě, která ji spojovala se světeckým zámkem. Po arcibiskupově smrti však přestal být o rozhlednu zájem a ta začala postupně chátrat. Snahu o její renovaci zastavila první světová válka.[2] Definitivně zničena byla po druhé světové válce v důsledku důlní činnosti v nejbližším okolí. Dnes se z ní dochovaly jen zbytky zdiva.

Pohradická hora, na které se rozhledna nachází, má dva vrcholy. Na tom severním stála vlastní rozhledna, tvořená věží o průměru 6 metrů a výšce 15 metrů. Postavena byla v novogotickém slohu: Měla lomená okna a koruna věže byla zakončena cimbuřím. Zřejmě byla dvoupatrová.[3] Na jižním vrcholu stál vyhlídkový altán. Zatímco z věže zbylo jen základové zdivo, z altánu se dochovaly i zbytky okenních otvorů v přízemí. Na kopci jsou porůznu umístěny pozůstatky dalších staveb, zřejmě sociálního zázemí.

Z Ohníče nebo z Kostomlat po žlutém turistickém značení. V místě 50°34′19″ s. š., 13°50′47″ v. d. ze značky odbočíme na polní cestu. Na první křižovatce opět odbočíme doprava, přijdeme k lesnímu porostu kopce a po 100 metrech odbočuje cesta na vrchol.

Za dobrého počasí je vidět pás Krušných hor s Klínovcem, dále Hněvín (České středohoří), Doubravskou horu, elektrárnu Ledvice, Komáří vížku, Děčínský Sněžník a mnoho kopců Českého středohoří. Nenápadný kopec nabízí nečekaný rozhled.

• 
  Interiér altánu se zbytky oken
• 
  Fasáda altánu