Alois Váp

Alois Váp se narodil 10. března 1892 v Újezdě u Tišnova v rodině Františka a Terezie Vápových. Vychodil čtyři třídy českého gymnázia v Brně a poté mezi lety 1908 a 1911 absolvoval s maturitou tamtéž obchodní akademii. Do roku 1913 pracoval jako saldokontorista v Praze, poté nastoupil vojenskou službu. Během ní vypukla první světová válka, ve které se jako příslušník telegrafního pluku zúčastnil bojů na více frontách. Do zajetí padl na konci září 1918, zařazen do legií byl v únoru 1919 v Rusku[1] a do Československa se vrátil z Itálie jako člen Československé domobrany v hodnosti nadporučíka. Oženil se Růženou Skryjovou, narodil se mu syn. Postupně se vypracoval na pozici přednosty prodejního oddělení ve sklárnách v Libochovicích.

Po německé okupaci se Alois Váp zapojil do spolupráce s vojenskou odbojovou organizací Obrana národa, účastnil se letákových akcí, ukrýval hledané osoby. Síť spolupracovníků byla v Libochovicích početná a to neuniklo gestapu. V sobotu 11. dubna 1942 proběhla velká zatýkací akce kladenského gestapa jejíž hlavní postavou byl Willy Bürger. Zatčeno bylo 45 lidí mezi nimi i Alois Váp. K odvozu takového množství zatčených do Kladna byl na nádraží večer předem přistaven železniční vůz se zabílenými okny. Někteří byli propuštěni, někteří zahynuli ve věznicích nebo koncentračních táborech, některým se podařilo věznění přežít. Alosi Váp a 23 jeho libochovických spoluobčanů bylo v důsledku Heydrichiády popraveno na Kobyliské střelnici 1. července 1942, další byli popraveni v jiné dny.

• Profil Aloise Vápa v Encyklopedii města Brna
• 11. 4. 1942 - Černá sobota libochovicka (článek v Libochovických listech, 2014)