Alois Sarauer

Alois Sarauer (16. června 1901 Netolice[1] – 30. prosince 1980 České Budějovice) byl hudební skladatel a klavírní pedagog.

Alois Sarauer
Základní informace
Narození16. června 1901
Netolice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. prosince 1980 (ve věku 79 let)
České Budějovice
Československo Československo
Povoláníhudební skladatel, hudební pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Netolicích jako syn Aloise Sarauera,[1] učitele a pozdějšího starosty Okresní hasičské jednoty v Českých Budějovicích.[2]

V letech 1919 až 1926 studoval obor klavír a skladba na pražské konzervatoři i soukromě (u Viléma Kurze a Vítězslava Nováka).[3]

Vyučoval na hudebních školách; byl například ředitelem nově zřízené školy v Teplicích [4] (1926–1938) a Benešově (1939–1945),[5] po válce působil v severních Čechách a od roku 1953 na konzervatoři v Brně. Po odchodu do důchodu se roku 1960 přestěhoval do Českých Budějovic.[3]

Dílo

Jako pedagog vypracoval samostatnou metodiku výuky klavírní hry a v jejím rámci vytvářel i své skladby, ve kterých spojoval uměleckou hodnotu s pedagogickým přístupem. Hrály je děti nejen v Československu, ale také v Sovětském svazu, Jugoslávii, východním Německu, Maďarsku, Švýcarsku, Anglii a Austrálii.[6]

Byl autorem nebo spoluautorem např. těchto knižně vydaných prací:[7]

  • Obrázky z dětského života (1931). Recenzent k jejich vydání poznamenal: „To, co znamená Kurz pro klavírní virtuosy, to bude časem znamenati jeho žák Sarauer pro klavírní začátečníky. (…) Má v harmonickém souladu vše, co hlásá a co prakticky koná. Jest velmi záslužným životním úkolem Sarauerovým, že svůj mimořádný pedagogický talent klavírní dává ve prospěch těch nejmenších…“[8]
  • 7 malých kousků (1939, s Vilémem Kurzem ml.); skladby: Smutný ovčáček -- Mazurka -- Skleněný tanečník -- Polka -- Lovecká -- Rozmar -- Na rozloučenou
  • Chvíle pohody (1950), cyklus snadných přednesových skladeb pro klavír
  • Klavírní škola pro začátečníky (1956, spoluautoři: Arnoštka Grünfeldová a Zdeňka Böhmová-Zahradníčková), vydávaná v mnoha reedicích i po roce 2000, podle iniciál příjmení autorů žáky i pedagogy familiárně zvaná "Bégéeska". Získal za ni rovněž cenu ministra školství.
  • Drobnosti (1958), 8 drobných skladeb pro klavír
  • Črty (1968), 8 drobných skladeb pro klavír
  • Dětem (1972, spoluautor: Berta Rixová-Kabeláčová), 12 klavírních skladbiček

S Drahomírou Křížkovou spoluredigoval vydání klasické hudby pro žáky uměleckých škol, Klasikové a jejich současníci.

Odkazy

Reference
  1. SOA Třeboň, Matrika narozených Netolice 18, s. 262. Dostupné online
  2. Jubileum. Jihočeská jednota. 1944-10-27, roč. 6, čís. 43, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-11-23].
  3. KŘÍŽEK, Milan. Sarauer Alois. Encyklopedie Českých Budějovic
  4. Úspěch české hudební školy v Teplicích-Šanově. Národní listy. 1928-03-26, roč. 68, čís. 86, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-11-23].
  5. Hudební škola v Benešově. Národní listy. 1939-02-11, roč. 79, čís. 42, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-11-23].
  6. Hudba pro děti. Rudé právo. 1976-06-22, roč. 56, čís. 147, s. 5. Dostupné online [cit. 2019-11-23].
  7. Podle Souborného katalogu ČR
  8. Zvuk. Linie. 1932-06-30, roč. 1, čís. 12, s. 102. Dostupné online [cit. 2019-11-23].

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.