Alois Elhenický

Alois Elhenický (7. června 1844 Lhenice[1] – 23. října 1915 Praha-Smíchov[2])[3][4] byl rakouský a český stavitel, architekt a politik, na přelomu 19. století a 20. století starosta Smíchova, koncem 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Alois Elhenický
Alois Elhenický
poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1889 – 1895
starosta Smíchova
Ve funkci:
1888 – 1906
PředchůdceAntonín Štěpnička
NástupceAlois Koldinský
Stranická příslušnost
Členstvístaročeši
Narození7. června 1844
Lhenice
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. října 1915 (ve věku 71 let)
Praha-Smíchov
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materpražská technika
OceněníŘád Františka Josefa
CommonsAlois Elhenický
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Absolvoval reálku a pak roku 1869 pražskou techniku,[3] kde studoval inženýrské stavitelství. Nastoupil do firmy E. Muzika a spol., jež budovala železniční tratě. Zde působil do roku 1879. Vykonal stavitelskou zkoušku a od roku 1879 měl koncesi stavitele a civilního geometra na Smíchově, kde také bydlel. Od 23. května 1888 působil ve Spolku inženýrů a architektů a patřil mezi zakládající členy České matice technické. Roku 1898 mu byla na výstavě architektury a inženýrství udělena stříbrná medaile hlavního města Prahy. Roku 1901 založil v obci Obrnice u Mostu továrnu na hliněné a cihelné zboží, která vyráběla glazované střešní tašky.[4]

Architektonicky tvořil v historizujících slozích, zejména neorenesance. Jeho dílem je komplex ústředních jatek v Praze-Holešovicích z roku 1893. Postavil rovněž budovu Hypoteční banky na Senovážném náměstí v Praze. Roku 1902 se podílel na dostavbě Pražského soukromého ústavu pro hluchoněmé v Holečkově ulici. V roce 1904 postavil neobarokní kanceláře pro Schwarzenberský sklad dřeva v Nádražní ulici na Smíchově. Je rovněž autorem projektu ústavu slepců na Horní Palatě v Košířích, postaveného v letech 1891–1893 Leonardem Řepkou.[4]

Angažoval se i ve veřejném a politickém životě. Od roku 1887 zasedal ve smíchovském obecním zastupitelstvu. V období let 1888–1906 byl starostou Smíchova. Za jeho působení v čele obce byl vybudován přístav na Císařské louce. V centru Smíchova vyrostl Národní dům a tržnice.[4]

Koncem 80. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1889 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Smíchov) do Českého zemského sněmu. Politicky patřil k staročeské straně.[4][5]

Roku 1893 mu byl udělen Řád Františka Josefa. Roku 1907 se stal stavebním radou.[4]

Zemřel roku 1915 v Praze. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech[6].

Dílo - fotogalerie
  • Škola na Uhelném trhu 4 (1883)
  • Hypoteční banka, Senovážné náměstí 13
  • Dům U černého jelena, Týnská 5 (1898)
  • Ústav pro hluchoněmé, Holečkova 4 (1902)
  • Schwarzenberský sklad dřeva, Nádražní 28 (1904)

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. LIŠKOVÁ, Marie: Slovník představitelů zemské samosprávy v čechách 1861-1913 [online]. books.google.cz [cit. 2013-10-04]. Dostupné online. (česky)
  4. Alois Elhenický *7. 6. 1844 Lhenice u Netolic, † 23. 10. 1915 Praha - Smíchov [online]. starysmichov.cz [cit. 2013-10-04]. Dostupné online. (česky)
  5. NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. (česky)
  6. Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.