Alois Buss

Narodil se 27. září 1858 v Lomnici nad Popelkou jako syn úředníka.[1]

Nejpozději od roku 1880 působil jako učitel na Rakovnicku,[2] v 80. letech je už uváděn konkrétně na Křivoklátě.[3] V této obci pobýval do konce života.[4] Roku 1904, po odchodu Jana Růžičky (1841-1905), se tam stal řídícím učitelem.[5]

Účastnil se veřejného života. Proslavily ho zejména všeobecně vzdělávací přednášky pro živnostníky, kterých uspořádal nejméně čtyřicet.[6] Tématem byly např. organizace a působnost zemědělské rady,[7] vodní cesty v království českém v dobách minulých,[8] péče o výchovu řemeslného dorostu v Čechách a v cizině,[9] úvěr maloživnostníka,[9] druhy živností,[10] pracovní knížky,[10] obory lidské činnosti a řemesla[11] či význam F. L. Riegra pro národohospodářskou literaturu.[6] Přednášky se většinou konaly na Křivoklátě, ale občas i v okolních obcích (např. Nová Huť,[10] Velká Buková[11]). Přednášel také na učitelských setkáních, zejména v rámci křivoklátského spolku Jungmann (např. o návrzích úpravy služného)[12] a rakovnické Budče (o řemeslných pracích na obecných školách[13] či jak moc Rakouska vzrostla na základě smluv a sňatků).[2]

Byl oceňován jako znalec živnostenského práva a zkušený, obětavý rádce a pomocník, který usiloval o zvelebení živností a zlepšení vzdělání řemeslnického dorostu. Propagoval také hrad Karlštejn a jeho okolí jako turistický cíl, aby příliv návštěvníků přispěl k hospodářskému povznesení kraje. Jeho úsilí bylo o to záslužnější, že sám nebyl živnostníkem a neměl tudíž z jejich prosperity bezprostřední užitek.[4]

Zemřel 11. listopadu 1926 na Křivoklátě.[4]

Jeho hlavním tištěným dílem je průvodce po Křivoklátě (Křivoklát : průvodce po hradě a jeho okolí, 1905 a 1922, za spoluautorství Pavla Körbra; Hrad Křivoklát — Stručné dějiny, 1926), publikovaný v několika vydáních.[14] Napsal rovněž vzpomínkové články do novin, např. o pobytu Miroslava Tyrše na Křivoklátě[15] nebo nekrolog svého předchůdce, řídícího křivoklátské školy Jana Růžičky.[16]