Almásfüzitő

Almásfüzitő (vyslovováno [almášfyzité]) je velká průmyslová vesnice v Maďarsku v župě Komárom-Esztergom, spadající pod okres Kisbér. Nachází se u břehu Dunaje, těsně u hranic se Slovenskem, asi 2 km východně od Komáromu. V roce 2015 zde žilo 2 047 obyvatel, z nichž jsou 86,5 % Maďaři, 1 % Romové, 0,7 % Němci, 0,4 % Slováci a 0,4 % Rumuni.

Almásfüzitő
Pohled na továrnu v Almásfüzitő
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	47°44′ s. š., 18°14′21″ v. d.
Časové pásmo	+1
Stát	Maďarsko Maďarsko
Župa	Komárom-Esztergom
Okres	Komárom
Administrativní dělení	Almásfüzitő, Nagykolónia
Almásfüzitő
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	8,19 km²
Počet obyvatel	2 047 (2015)
Hustota zalidnění	249,9 obyv./km²
Správa
Status	Obec
Starosta	Beró László
Vznik	1001
Oficiální web	almasfuzito.hu
PSČ	2931
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Odkaliště s červeným kalem v Almásfüzitő

Samotné Almásfüzitő se dělí na dvě části: Almásfüzitő a Nagykolónia. Sídlo se sice jmenuje Almásfüzitő, většina obyvatel je ale koncentrována ve větší Nagykolónii, kvůli vzdálenější poloze od průmyslové oblasti a odkaliště, a snadnějším podmínkám k životu.

Sousedními vesnicemi jsou Dunaalmás, Naszály a Szomód, sousedními městy Komárom a Tata. Na druhé straně Dunaje, přes který zde neexistuje most, jsou slovenské obce Iža (maďarsky Izsa), Patince (maďarsky Path) a Potkanovo (maďarsky Patkányospuszta).

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1001, během turecké okupace byla obec vylidněna. V roce 1854 zde byla uvedena do provozu továrna na cukr, ta však v roce 1899 vyhořela. V roce 1904 byla zahájena výstavba nové továrny, která byla dokončena v roce 1908. V roce 2018 zde byla firmou Photon Energy zahájena stavba solárních panelů.[1]

Obec je známá tím, že se zde nachází jedno ze čtyř odkališť v Maďarsku. Před rokem 2015, než byla přijata opatření, se vzduch z odkaliště šířil do domů v Almásfüzitő a to sousedního Dunaalmásu, kontaminoval je a způsoboval závažná dýchací onemocnění. Odkaliště má rozlohu asi 200 ha a obsahuje 12 milionů m³ červeného kalu. Pokud by došlo k protržení, kvůli své poloze u Dunaje by se pravděpodobně jednalo o ještě větší ekonomickou katastrofu než protržení hráze odkaliště u Ajky.