Alimentární onemocnění

Alimentární onemocnění (též alimentární infekce, alimentární nákaza, otrava z potravin) je onemocnění člověka a zvířat pocházející z potravy, respektive z příjmu potravy a tekutin.[1][2] Název je odvozen z latinského slova „alimentum“ znamenající výživa či potrava.[3] Alimentární nemoci jsou způsobeny bakteriemi a jejich toxiny, viry, plísněmi a mykotoxiny, jedno- nebo mnohobuněčnými parazity, případně přítomností jedů v potravě. V posledně jmenovaném se používá termín intoxikace nebo otrava z potravin.[2] Vůbec nejčastějším alimentárním onemocněním u lidí v EU je kampylobakterióza.[4] V České republice je nejčastější alimentární nákazou salmonelóza, která se během letních měsíců vyskytuje v desítkách případů na 100 tisíc obyvatel.[5]

Dělení alimentárních infekcí

Dle charakteru mikroorganismu a mechanismu nákazy

Alimentární infekce – jsou vyvolány mikroorganismy, které se potravinou a vodou dostávají do trávicího traktu, kde se pomnoží a vyvolají onemocnění.[2] Jde o všechny virové, parazitární a některé bakteriální infekce.
Toxoinfekce – jsou ta onemocnění, jež jsou způsobena uvolněnými endotoxiny z bakterií, působícími na střevní sliznici.[2]
Otravy z potravin (intoxikace) – jsou nemoci vyvolané potravinami, ve kterých se pomnožily bakterie či plísně již pomnožily a uvolnily do ní své toxické metabolity. Onemocnění tak nezpůsobuje samotný patogen, nýbrž jeho toxin (u bakterií mluvíme o exotoxinech, u plísní o mykotoxinech) obsažený v potravině.[2] Typickým příkladem je botulismus, kde bakterie Clostridium botulinum pomnožené v potravině produkují jed botulin.[1]

Dle původce

Bakteriálního původu – mezi nejběžnější bakteriální původce v potravinách patří Campylobacter, Salmonella, Listeria, Yersinia, Escherichia coli, Vibrio, Clostridium, Bacillus atd.[1]
Virového původu – např. noroviry, rotaviry, virus hepatitidy, caliciviry[1]
Parazitárního původu – např. Cryptosporidium, Giardia, Trichinella, Toxoplasma, Taenia saginata, Entamoeba[1]
Způsobené houbami a jejich mykotoxiny – např. Aspergillus a aflatoxiny, Penicillium verrucosum a ochratoxin A

Dle zdroje původce

Antroponózy – původce pochází z člověka[2]
Zoonózy – původce pochází ze zvířat[2]

Výskyt alimentárních nákaz lidí v zemích EU

Od roku 2005 je v EU každoročně nejčastějším alimentárním onemocněním kampylobakterióza s více než 200 000 potvrzenými případy ročně.[4][6] Skutečný počet onemocnění je však daleko vyšší, neboť ne všechny případy jsou mikrobiologicky potvrzeny a zdaleka ne všichni pacienti vyhledají lékařskou pomoc. Počet zemřelých na kampylobakterové infekce je však nízký, smrtnost se pohybuje kolem 0,03%.[4] Druhou nejčastější alimentární infekcí je salmonelóza. Počet diagnostikovaných případů v EU v roce 2015 činil 94 625, počet zemřelých 126 a smrtnost 0,26%.[4] Salmonelóza v Evropě však má zjevný klesající trend díky ozdravným programům proti salmonelóze drůbeže. Alimentárním onemocněním s nejvyšší smrtností v EU je listerióza, při které zemře v průměru 15-18% nemocných pacientů.[4][6][7]

Reference

DANA, Müllerová. Hygiena, preventivní lékařství a veřejné zdravotnictví. [s.l.]: Karolinum Press 254 s. Dostupné online. ISBN 9788024625102. (česky) Google-Books-ID: 0Y2_BQAAQBAJ.
Alimentární onemocnění [online]. [cit. 2017-07-18]. Dostupné online.
http://latinsky-slovnik.latinsky.cz/cesko-latinsky/alimentum.html
EUROPEAN FOOD SAFETY AUTHORITY; EUROPEAN CENTRE FOR DISEASE PREVENTION AND CONTROL. The European Union summary report on trends and sources of zoonoses, zoonotic agents and food-borne outbreaks in 2015. EFSA Journal. 2016-12-01, roč. 14, čís. 12. Dostupné online [cit. 2017-07-18]. ISSN 1831-4732. DOI 10.2903/j.efsa.2016.4634. (anglicky)
Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Salmonelóza si v létě volno nebere. Právě naopak, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku", 11. července 2017
EUROPEAN FOOD SAFETY AUTHORITY; EUROPEAN CENTRE FOR DISEASE PREVENTION AND CONTROL (ECDC). The European Union summary report on trends and sources of zoonoses, zoonotic agents and food-borne outbreaks in 2014. EFSA Journal. 2015-12-01, roč. 13, čís. 12. Dostupné online [cit. 2017-07-18]. ISSN 1831-4732. DOI 10.2903/j.efsa.2015.4329. (anglicky)
The European Union summary report on trends and sources of zoonoses, zoonotic agents and food-borne outbreaks in 2013 | European Food Safety Authority. www.efsa.europa.eu [online]. [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu alimentární onemocnění na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[:0-1] DANA, Müllerová. Hygiena, preventivní lékařství a veřejné zdravotnictví. [s.l.]: Karolinum Press 254 s. Dostupné online. ISBN 9788024625102. (česky) Google-Books-ID: 0Y2_BQAAQBAJ.

[:1-2] Alimentární onemocnění [online]. [cit. 2017-07-18]. Dostupné online.

[3] ttp://latinsky-slovnik.latinsky.cz/cesko-latinsky/alimentum.html

[:2-4] EUROPEAN FOOD SAFETY AUTHORITY; EUROPEAN CENTRE FOR DISEASE PREVENTION AND CONTROL. The European Union summary report on trends and sources of zoonoses, zoonotic agents and food-borne outbreaks in 2015. EFSA Journal. 2016-12-01, roč. 14, čís. 12. Dostupné online [cit. 2017-07-18]. ISSN 1831-4732. DOI 10.2903/j.efsa.2016.4634. (anglicky)

[5] Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Salmonelóza si v létě volno nebere. Právě naopak, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku", 11. července 2017

[:3-6] EUROPEAN FOOD SAFETY AUTHORITY; EUROPEAN CENTRE FOR DISEASE PREVENTION AND CONTROL (ECDC). The European Union summary report on trends and sources of zoonoses, zoonotic agents and food-borne outbreaks in 2014. EFSA Journal. 2015-12-01, roč. 13, čís. 12. Dostupné online [cit. 2017-07-18]. ISSN 1831-4732. DOI 10.2903/j.efsa.2015.4329. (anglicky)

[7] The European Union summary report on trends and sources of zoonoses, zoonotic agents and food-borne outbreaks in 2013 | European Food Safety Authority. www.efsa.europa.eu [online]. [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. (anglicky)