Alice Seeley Harris

Tónovaná fotografie s názvem „Konžská zvěrstva“, která ukazuje zmrzačenou mladou ženu (součást sady Alice Seely Harrisové, která se svým manželem použila tyto snímky na promítání po celé zemi, aby upozornila veřejnost na nespravedlnosti vůči konžským pracovníkům).

Alice byla umístěna se svým manželem Johnem v letech 1898 až 1901 na misijní stanici v Ikau, poblíž řeky Lulonga, která je přítokem řeky Kongo v kmenové oblasti Balolo. Později, od roku 1901 do roku 1905, aktivně působili na misijní stanici v oblasti Baringa, vesnici v Tshuapa, Befale, nyní Konžská demokratická republika (2020). Oblast se nachází na břehu řeky Maringa, přibližně 100 km proti proudu od Basankusu.

Během svého pobytu v Kongu Alice učila místní děti angličtinu, ale jejím nejdůležitějším příspěvkem bylo fotografování zranění, které způsobily konžským domorodcům agenti a vojáci belgického krále Leopolda II. Leopold tak surově využíval místní obyvatelstvo, aby profitoval ze zvýšené poptávky po gumě po vynálezu nafukovací pneumatiky Johna Boyda Dunlopa v Belfastu v roce 1887. Donucovací metody zahrnovaly bičování, braní rukojmí, znásilňování, vraždění a vypalování zahrad a vesnic.

Domorodý muž Nsala z Waly v Kongu se dívá na useknutou ruku a nohu své pětileté dcery, jeho manželku zabili

Nejznámějším a nejvíc šokujícím zvěrstvem, jehož následky Harris zachytila ve své fotografii, bylo useknutí rukou. V roce 1904 dorazili na svou misi dva muži z vesnice napadené „strážci“ Anglo-Belgian India Rubber Company (ABIR) poté, co neodevzdali dostatek gumy. Jeden z mužů, Nsala, držel malý svazek listů, který po otevření odhalil useknutou ruku a nohu dítěte. Hlídky zabily a zmrzačily Nsalovu manželku a dceru. Zděšená Alice přesvědčila Nsalu, aby pózoval s ostatky svého dítěte na verandě svého domova a drastickou scénu vyfotografovala.

Zpočátku byly Aliciny fotografie otisknuty v časopise Regions Beyond, časopise Kongo Balolo Mission. V roce 1902 se Harrisovi dočasně vrátili do Británie. V roce 1904 se Aliciny fotografie dostaly do širší distribuce, včetně brožury Congo Slavery, připravené paní H. Grattan-Guinness, manželkou redaktora časopisu Regions Beyond, a do knížky King Leopold's rule in Africa Edmunda Dena Morela.[5] Ve stejném roce založil Morel Asociaci pro reformu Konga.

V roce 1906 Alice a její manžel začali pracovat pro společnost Morel's Congo Reform Association. Na začátku roku 1906 Alice s manželem cestovali po Spojených státech. John napsal, že její obrazy představili na 200 setkáních ve 49 městech prostřednictvím projekcí laterny magica. V prosinci 1906 deník New York American používal její fotografie k ilustraci článků o zvěrstvech v Kongu po celý týden.

V roce 1908 se Alice a John stali společnými organizačními tajemníky Sdružení pro reformu Konga a v dubnu 1910 se stali společnými organizačními tajemníky společnosti Anti-Slavery and Aborigines' Protection Society. Alice se brzy vzdala svého oficiálního postavení, ale pomáhala Johnovi ve Společnosti až do své smrti v roce 1940. Pokračovala ve své aktivní řečnické kariéře a byla uvedena na přednáškové službě Christy's vedle vlivných Britů Winstona Churchilla a Ernesta Shackletona.

V listopadu 1908 postoupil Leopold II. správu Svobodného státu Kongo belgické vládě, čímž vzniklo Belgické Kongo. Harrisovi se vrátili do Konga v letech 1911–1912 po předání Konga Belgii. Zaznamenali zlepšené podmínky v zacházení s domorodci a později vydali knihu Present Conditions in the Congo (Současné podmínky v Kongu) ilustrovanou Alicinými fotografiemi. Brzy poté byly na výstavě v Colonial Institution vystaveny stovky afrických dokumentárních fotografií Alice.

V roce 1933 získala titul lady Alice, když byl její manžel povýšen do šlechtického stavu, ale byla známá tím, že říkala: „Neříkej mi lady!“[6] Někteří komentátoři se domnívají, že Alice měla být sama za sebe oceněna za své služby, protože byla jednou z prvních, kteří v kampani za lidská práva využívali fotografii.[7]

V roce 1970 dosáhla Alice 100 let a poskytla rozhovor pro stanici BBC Radio 4 v pořadu Women of Our Time (Ženy naší doby).[8] Byla první stoletou ženou, která byla členkou Frome Society for Local Study, a která sama umístila pamětní desku poblíž místa, kde ve Frome žila.[9]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alice Seeley Harris na anglické Wikipedii.

• Seznam britských fotografek

• Guiness, Catherine (2018). Rubber Justice. published by Lulu
• PAVLAKIS, Dean. British Humanitarianism and the Congo Reform Movement,1896-1913. Farnham, Surrey, UK: Ashgate, 2015. ISBN 978-1-4724-3647-4. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• SLIWINSKI, Sharon. The Childhood of Human Rights: The Kodak on the Congo. Journal of Visual Culture. 2006, s. 333–63. Dostupné online. DOI 10.1177/1470412906070514. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• PEFFER, John. Snap of the Whip/Crossroads of Shame: Flogging, Photography, and the Representation of Atrocity in the Congo Reform Campaign. Visual Anthropology Review. 2008, s. 55–77. DOI 10.1111/j.1548-7458.2008.00005.x. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• HUNT, Nancy Rose. An Acoustic Register, Tenacious Images, and Congolese Scenes of Rape and Repetition. Cultural Anthropology. 2008, s. 220–53. DOI 10.1111/j.1548-1360.2008.00008.x. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• WYLIE, Lesley. Travel Writing and Atrocities: Eyewitness Accounts of Colonialism in the Congo, Angola, and the Putumayo. Nineteenth-Century Contexts. 2012, s. 192–4. DOI 10.1080/08905495.2012.671686. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Women of Action [online]. Dostupné online. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alice Seeley Harris na Wikimedia Commons