Alfred Skene II.

Jeho otec Alfred Skene I. byl politikem, stejně jako jeho syn, právník Alfred Skene III. Byl tchánem právníka a správního úředníka Alfreda Fries-Skeneho. Alfred Skene II. vychodil gymnázium ve Vídni a studoval v letech 1867–1868 práva a národohospodářství na Vídeňské univerzitě, pak na Curyšské univerzitě a Berlínské univerzitě. Po smrti svého otce roku 1887 převzal vedení cukrovaru v Přerově. Patřil mu též statek v Pavlovicích zapsaný do zemských desk.[2]

Po mnoho let byl aktivní v politice na komunální i okresní úrovni v Přerově. V letech 1883–1899 a znovu 1904–1910 byl poslancem Moravského zemského sněmu, v prvním období za Stranu ústavověrného velkostatku, pak za moravskou centristickou Stranu středního velkostatku.[2]

V 90. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1899 získal mandát na Říšské radě za velkostatkářskou kurii na Moravě. Nastoupil 29. prosince 1899 místo Zikmunda Berchtolda. Za týž obvod mandát obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1901.[3] Profesně byl k roku 1899 uváděn jako velkostatkář v Pavlovicích u Přerova.[4] V parlamentu byl předsedou výboru pro volební reformy. Podílel se na dojednání moravského vyrovnání. Od roku 1907 zasedal jako doživotní člen Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[2]

Od roku 1899 byl místopředsedou, v letech 1900–1909 pak předsedou moravské zemské zemědělské rady. Roku 1909 byl povýšen na barona (Alfred, Freiherr von Skene).[2]