Alfred Bester

Alfred Bester (18. prosince 1913, New York – 30. září 1987, Doylestown, Pensylvánie) byl americký spisovatel science fiction, jeden z autorů období tzv. Zlatého věku sci-fi, jehož dílo ve velké míře ovlivnilo dnešní podobu Hard SF.[1].[2]

Alfred Bester
Narození18. prosince 1913
New York
Úmrtí30. září 1987 (ve věku 73 let)
Doylestown, Pensylvánie
Povoláníredaktor a spisovatel
Národnostamerická
StátUSA USA
Alma materPensylvánská univerzita
Žánrscience fiction
Významná dílaZničený muž,
Hvězdy, můj osud
Oceněnícena Hugo (1953),
Velmistr žánru sci-fi (1986)
Manžel(ka)Rolly Goulko (1917-1984)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se v New Yorku na Manhattanu v židovské rodině. Roku 1935 dokončil studia přírodních a humanitních věd na Pensylvánské univerzitě. Práva na Kolumbijská univerzitě nedokončil.[3] Roku 1936 se oženil s herečkou a reklamní agentkou Rolly Goulko, která byla jeho manželkou až do své smrti roku 1984. V letech 1939–1942 otiskl v pulpovém magazínu Thrilling Wonder Stories čtrnáct povídek, které na sebe upozornily neotřelými nápady a svěžím stylem.[1]

Po jedenáctileté odmlce, kdy pracoval jako scenárista komiksů (Batman, Superman) a později rozhlasových seriálů, se opět vrátil k sci-fi. Práce na většinou brakové literatuře jej zdokonalila v literárním řemesle natolik, že jeho román Demolished Man (1952, Zničený muž), publikovaný v Galaxy Science Fiction, obdržel jako vůbec první cenu Hugo.[4]

Velkého úspěchu a nominaci na cenu Hugo dosáhl také svým románem The Stars My Destination (1956, Hvězdy, můj osud), rovněž vydaným v Galaxy Science Fiction. Po tomto románu následovala další (téměř dvacetiletá) odmlka, kdy pracoval v redakci časopisu Holiday.[2] Roku 1975 vyšel konečně jeho další román The Computer Connection (Počítačové spojení). Přestože román nedosahuje úrovně předchozích, byl nominován na cenu Hugo i na cenu Nebula.[1]

Měl být čestným hostem světového sjezdu příznivců žánru v Brightonu roku 1987, ovšem nemohl se zúčastnit, protože si po nešťastném pádu zlomil kyčel. Zemřel v tom samém roce na komplikace spojené s tímto zraněním. Ještě před svou smrtí se dozvěděl, že je laureátem ocenění Damon Knight Memorial Grand Master Award (Velmistr žánru sci-fi).[3]

Dílo
Titulní stránka magazínu Galaxy Science fiction z ledna roku 1952 s autorovým románem Zničený muž.
Titulní stránka magazínu Galaxy Science fiction z října roku 1956 s autorovým románem Hvězdy, můj osud.

Vybrané povídky
  • The Broken Axiom (1939, Rozbitý axiom)
  • Adam and No Eve (1941, Adam, ale žádná Eva).
  • Of Time and Third Avenue (1951, O čase a Třetí avenui), česky též jako Podvodník z Třetí avenue.
  • Hobson's Choice (1952, Hobsonovo rozhodnutí), česky jako Rozhodnutí.
  • Time is the Traitor (1953, Čas je zrádce).
  • Disappearing Act (1953, Zmizení), česky též jako Eskamotérské číslo.
  • Star Light, Star Bright (1953, Hvězdo má, vzdálená...), česky též jako Hvězdičko jasná, hvězdičko první.
  • Fondly Fahrenheit (1954, Báječný Fahrenheit), česky také jako Příjemná teplota.
  • Travel Diary (1958, Cestovní deník), česky jako Deník cestovatelky.
  • The Men Who Murdered Mohammed (1958, Muži, kteří zavraždili Mohameda), česky též jako Ti, co zabili Mohameda, Jak to bylo s Mohamedem a Muž, který zabil Mohameda.
  • Will You Wait? (1959, Chcete si počkat?), česky též jako Nezavěšujte prosím.
  • The Pi Man (1959, Pí muž),
  • They Don't Make Life Like They Used (1963, Dnes se už nežije tak jako kdysi).
  • The Flowered Thundermug (1964, Květovaný nočník).
  • Out of This World (1964, Vně tohoto světa).
  • Something Up There Likes Me (1973, Něco tam nahoře mi přeje).
  • The Four-Hour Fugue (1974, Čtyřhodinová fuga), rozpracováno do románu Golem100.
  • Galatea Galante (1979).

Romány
  • The Demolished Man (časopisecky 1952, knižně 1953, Zničený muž), román odehrávající se roku 2301 a líčící snahu psychopatického obchodního magnáta a milionáře Bena Reicha spáchat beztrestně úkladnou vraždu s cílem zničit konkurenci, což se zdá ve společnosti kontrolované telepatickými strážci a vyšetřovateli nemožné. Román obdržel cenu Hugo.
  • Who He? (1953), také jako The Rat Race (něco jako Urvi si, co můžeš), fantastický román z prostředí televize a reklamy.
  • The Stars My Destination (1956, Hvězdy, můj osud), také jako Tiger, Tiger (Tygr, tygr), román s námětem teleportace rozvíjející klasický motiv křivdy a pomsty.
  • The Computer Connection (1975, Počítačové spojení), také jako Extro, román v němž se člen malé skupiny nesmrtelných pokouší zvítězit nad superpočítačem Extro, který ovládá veškerou pozemskou technologii a snaží se tuto skupinu zničit.
  • Golem100 (1980), hrdina románu se snaží zastavit teror nadpřirozené bytosti, která byla vyvolána při satanském rituálu.
  • The Deceivers (1981, Podvodníci), román o hledání zdroje meta-krystalů, které drží tajemství neomezené energie pro celé lidstvo
  • Tender Loving Rage (1991), nefantastický posmrtně vydaný román napsaný o dvacet let dříve z prostředí televize a reklamy.[2]
  • Psychoshop (1998), nalezeno v pozůstalosti a dopsáno Rogerem Zelaznym, román o reportérovi, který v Římě objeví 3000 let starý obchod s lidskou myslí.

Sbírky povídek
  • Starburst (1958, Hvězdný výbuch).
  • The Dark Side of the Earth (1964, Odvrácená strana Země).
  • An Alfred Bester Omnibus (1968).
  • The Light Fantastic Volume 2: The Short Fiction of Alfred Bester (1976).
  • The Light Fantastic Volume 1: The Short Fiction of Alfred Bester (1976).
  • Starlight: The Great Short Fiction of Alfred Bester (1976).
  • Star Light, Star Bright: The Short Fiction of Alfred Bester, Volume 2 (1976).

Literatura faktu
  • The Life and Death of a Satellite (1967).

Česká vydání

Povídky
  • Nezavěšujte prosím, vyšlo v časopise Kviz 1978/10 a pod názvem Chcete si počkat? v časopise Fantasy & Science Fiction 1995/02, přeložil Petr Caha.
  • Muž, který zabil Mohameda, vyšlo ve fanbooku Science fiction 3 (vydal vlastním nákladem Jan Hlavička roku 1981, pod názvem Jak to bylo s Mohamedem ve fanbooku Lety zakázanou rychlostí I., SFK VAAZ, Brno 1985 (přeložili Ludmila Bartošková a Pavel Kosatík), pod názvem Muži, kteří zavraždili Mohameda v časopise Fantasy & Science Fiction 1997/06 (přeložil Josef Hořejší) a pod názvem Ti, co zabili Mohameda v antologii Cestování v čase, Bratislava 1998 (přeložila Marie Korandová).
  • Podvodník z Třetí avenue, vyšlo v časopise Zápisník 1982/17 a pod názvem O čase a Třetí avenui ve zpravodaji Klubu Julese Vernea Poutník číslo 27, Praha 1988 (přeložil Miroslav Martan) a v časopise Zápisník 1989/8.
  • Adam, ale žádná Eva, vyšlo v revue Světová literatura 1984/6.
  • Čas je zrádce, vyšlo v revue Světová literatura 1984/6.
  • Něco tam nahoře mi přeje, vyšlo v revue Světová literatura 1984/6.
  • Vně tohoto světa'¨, vyšlo ve fanbooku Lety zakázanou rychlostí I., SFK VAAZ, Brno 1985, přeložila Ludmila Bartošková.
  • Deník cestovatelky, vyšlo v časopise Zápisník 1987/13, přeložil Jaroslav Olša, jr..
  • Květovaný nočník, vyšlo ve fanzinu Laser 1987/10, SFK Laser Čelákovice.
  • Hvězdo má, vzdálená..., vyšlo ve zpravodaji Klubu Julese Vernea Poutník číslo 25, Praha 1988 a pod názvem Hvězdičko jasná, hvězdičko první ve fanzinu Mozek Plus, SFK Möbius 2061, Jihlava 1989.
  • Pí muž, vyšlo v časopise Fantasy & Science Fiction 1992/02, přeložil Vladimír Lackovič.
  • Eskamotérské číslo, vyšlo ve zpravodaji Klubu Julese Vernea Poutník číslo 27, Praha 1988 a pod názvem Zmizení v antologii Velmistři SF 2, Baronet, Praha 2002.
  • Báječný Fahrenheit, vyšlo v časopise Ikarie 1993/03, v antologii Od Heinleina po Aldisse, AFSF, Praha 1994 a pod názvem Příjemná teplota v antologiích Velmistři SF 2, Baronet, Praha 2002 a Síň slávy: Nejlepší SF povídky všech dob 1947 – 1964, Baronet, Praha 2003, přeložila Linda Bartošková.
  • Čtyřhodinová fuga, vyšlo v antologii Velmistři SF 2, Baronet, Praha 2002.
  • Rozhodnutí, vyšlo v antologii Velmistři SF 2, Baronet, Praha 2002.

Romány
  • Hvězdy, můj osud, Laser, Plzeň 1992, přeložil Tomáš Kapusta.
  • Zničený muž, Laser-books, Plzeň 1998, přeložil Luboš Makarský, znovu 2009.
  • Hvězdy, můj osud, Laser-books, Plzeň 2011, přeložil Milan Žáček.

Odkazy

Reference
  1. Ondřej Neff a Jaroslav Olša, jr.: Encyklopedie literatury science fiction, AFSF a H&H, Praha a Jinočany 1995, str. 190-192.
  2. Martin Šust: Slovník autorů anglo-americké fantastiky 1., Laser, Plzeň 2003, str. 67-69.
  3. Bester, Alfred - Science Fiction Encyclopedia
  4. Hugo Award 1953

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.