Alexandre de Lameth
Alexandre-Théodore-Victor, hrabě de Lameth (20. října 1760 v Paříži – 18. března 1829 v Paříži) byl francouzský voják, politik a čelní představitel rané fáze Velké francouzské revoluce.
| Alexandre de Lameth | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. října 1760 nebo 28. října 1760 Paříž |
| Úmrtí | 18. března 1829 (ve věku 68 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise |
| Povolání | politik, důstojník a spisovatel |
| Ocenění | důstojník Řádu čestné legie rytíř Řádu svatého Ludvíka |
| Politické strany | Feuillanti Jakobíni |
| Příbuzní | Charles Lameth, Théodore de Lameth a Augustin Louis Charles de Lameth (sourozenci) |
| Funkce | Prefect of Alpes-de-Haute-Provence (1802–1805) Prefect of Rhin-et-Moselle (1805–1806) Prefect of Roer (1806–1809) Prefect of Pô (1809–1813) Prefect of Somme (1814–1815) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Alexandre de Lameth válčil v Americké válce za nezávislost pod generálem Rochambeauem, po návratu byl roku 1789 zvolen za šlechtice poslancem zasedání Generálních stavů. V Ústavodárném shromáždění se stal vůdčí osobností a vytvořil s Pierrem Barnavem a Adrienem Duportem spojenectví, které bylo nazýváno „Triumvirát“. Lameth zastával umírněné názory a podporoval konstituční monarchii. Byl členem zprvu umírněného klubu Jakobínu, později Feulliantů.
V konstituantě si získal dobrou pověst předložením návrhu organizace armády, ale především svým slavným projevem v jakobínském klubu 28. února 1791 proti Mirabeauovi, který byl Lamethovým nepřítelem a jehož kontakty s královským dvorem byly podezřelé. Po pokusu o útěk královské rodiny se Lameth se dvorem zcela rozešel. Sloužil v armádě v hodnosti maréchal de camp ( generálmajora) pod velením generála Lucknera a Lafayetta. Dne 15. srpna 1792 byl obviněn ze zrady a uprchl ze země. Následně byl však dopaden.
Po propuštění se spolu se svým bratrem Charlesem věnoval obchodu v Hamburku. Teprve během konzulátu se vrátil do Francie a během císařství se stal prefektem v několika departmentech . Roku 1810 získal titul barona. Roku 1814 se přidal k Bourbonům a během restaurace se stal prefektem departmentu Somme, poslancem za volební obvod Dolní Seina a později za Seina-Oise. V této funkci byl vůdcem liberální opozice. V letech 1828–1829 uveřejnil velmi cenné dílo „Historie konstitučního shromáždění“ (Paříž, 2 svazky). Zemřel 18. března 1829 v Paříži.
Příbuzní
Známými se stali rovněž jeho bratři:
- Theodore Lameth (1756–1854) sloužil také ve válce o americkou nezávislost, v Ústavodárném shromáždění byl poslancem za departement Jura a stal se generálmajorem.
- Charles Malo Francois de Lameth (1757–1832) sloužil se svými bratry v Americe, byl poslancem zasedání Generálních stavů, ale emigroval již v první fázi revoluce. Se svým mladším bratrem se vrátil během konzulátu a za císařství byl jmenován guvernérem Würzburgu. Přidal se později k Bourbonům a stal se po Alexandrovi roku 1829 poslancem.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandre de Lameth na Wikimedia Commons
