Alexandr Gorčakov
Alexandr Michajlovič Gorčakov (4. července 1798, Haapsalu, Ruská říše — 27. února 1883, Baden-Baden, Německo) — byl celoevropsky uznávaný diplomat, pokrokový kníže, vedoucí ruského zahraničněpolitického ústředí (ведомства, ministr zahraničí) za Alexandra II., poslední kancléř Ruské říše (od r. 1867).
| Alexandr Gorčakov | |
|---|---|
 | |
| Narození | 4.jul. / 15. června 1798greg. Haapsalu |
| Úmrtí | 27. únorajul. / 11. března 1883greg. (ve věku 84 let) Baden-Baden |
| Místo pohřbení | Přímořský monastýr sv. Sergije |
| Choť | Maria Alexandrovna Musina-Puškinova |
| Rodiče | Michail Alexejevič Gorčakov |
| Děti | Michail Alexandrovič Gorčakov Konstantin Alexandrovič Gorčakov |
| Alma mater | Imperátorské lyceum v Carském Selu |
| Profese | diplomat a politik |
| Ocenění | velkokříž Řádu nizozemského lva (1865) Řád zvěstování Řád Serafínů Domácí řád věrnosti Ludvíkův řád … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Alexander Mikhailovich Gorchakov |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
V letech 1841 až 1856 byl mimořádný velvyslanec v Německu a v Rakousku, od roku 1856 pak ministr zahraničí Ruska, kde usiloval o odčinění porážky v Krymské válce a jejího výsledku - Pařížské mírové smlouvy. K tomu mu dopomohlo spojenectví s pruským velvyslancem v Petrohradu a od roku 1862 spojenectvím s kancléřem Bismarckem. Toho důsledkem bylo dokončení dělení Polska jako řešení polské otázky, zejména po definitivním potlačení Lednového povstání 1863, tak mohlo Rusko plně začlenit dosavadní Kongresové Polsko do Ruské říše. Neméně důležitou roli pak sehrál A. M. Gorčakov během rusko-turecké války koncem 70. let 19. století.
Galerie
Marie Musinová-Puškinová
Synové Michail (1839—1897) a Konstantin (1841—1926).
Syn Konstantin Gorčakov
Syn Konstantin Gorčakov na kostýmovém plese (1903)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Горчаков, Александр Михайлович na ruské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Gorčakov na Wikimedia Commons
