Alexander Friedmann (podnikatel)

Vystudoval polytechniku. Působil jako průmyslník.[1] Pocházel z židovské rodiny, ale konvertoval ke katolictví.[2] Vychodil státní vyšší reálnou školu ve Vídni, pak navštěvoval vídeňskou vysokou školu technickou a studia zakončil na vysoké škole technické v Karlsruhe. Roku 1859 nastoupil jako inženýr k rakouským státním drahám a setrval zde po tři roky. Pak byl další tři roky inženýrem u strojní firmy Cail v Paříži. Následně půl roku věnoval studijním cestám. Vrátil se do Rakouska a zřídil si technickou kancelář, s níž pracoval na různých projektech. V roce 1867 vstoupil na trh s novou parní pumpou, díky které se zařadil mezi úspěšné podnikatele.[3] Podporoval výstavbu vodních kanálů v Rakousku.[2]

Byl i politicky aktivní. Od roku 1875 zasedal za čtvrť Leopoldstadt ve vídeňské obecní radě.[4][3]

Hrob Alexandra Friedmanna na vídeňském hlavním hřbitově

Působil taky jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii venkovských obcí v Dolních Rakousích, obvod Hernals, Ottakring, Währing, Klosterneuburg. Poslancem byl až do své smrti roku 1882.[5] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Alexander Friedmann, inženýr, bytem Vídeň.[6]

Do voleb šel coby samostatný kandidát, nezískal tehdy podporu vídeňského volebního výboru a byl relativně málo známou politickou osobností.[4] Po volbách roku 1879 se uvádí coby ústavověrný poslanec (stoupenec liberálního a centralistického politického směru).[7] Na Říšské radě je pak v říjnu 1879 řazen mezi členy staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[8] Počátkem 80. let utvořily ústavověrné proudy na Říšské radě jednotný klub Sjednocené německé levice. Friedmann ho ale pro neshody s politikou klubu v prosinci 1881 opustil a nadále fungoval v parlamentu jako samostatný liberální poslanec.[4]

Krátce před svou smrtí vystoupil v Říšské radě ostře kriticky proti liberálnímu tisku, za což sklidil potlesk od konzervativní pravice. Deník Bohemia ho v nekrologu hodnotil jako výraznou politickou postavu, ovšem poněkud svárlivou a prudkého temperamentu.[4]

Měl manželku a tři děti. Nejstarší syn Louis Philipp Friedmann (1861-1939) převzal jeho podnikatelské aktivity a později byl i prezidentem automobilky Gräf & Stift. Dalším byl Emil (* 1863) a nejmladší Max (1864-1936) se dal také na podnikatelskou dráhu, vlastnil mimo jiné továrnu Friedmann-Knoller. Alexander Friedmann zemřel v únoru 1882 na neštovice.[2][3]

Jeho bratrem byl herec Siegwart Friedmann.[3]