Alec Jeffreys

Narodil se v Oxfordu, kde strávil prvních šest let života. V roce 1956 se rodina přestěhovala do Lutonu v hrabství Bedfordshire.[8] Svoji zvědavost a vynalézavost připisuje dědictví po otci a dědovi z otcovy strany, který vlastnil řadu patentovaných vynálezů.[9] V osmi letech dostal Jeffreys od otce sadu pro začínající chemiky, kterou si po několik následujících let rozšiřoval o další chemikálie, s nimiž dělal různé pokusy. Otec mu pořídil i starý viktoriánský mosazný mikroskop,[10] který mu sloužil ke zkoumání biologických vzorků.[9] Někdy kolem dvanácti si zhotovil malou pitevní soupravu (včetně skalpelu z rozklepané jehlice), s níž pak provedl pitvu čmeláka. Když však pokročil k pitvání větších živočichů, dostal se do sporu s rodiči. Jednoho nedělního rána našel totiž při rozvážce novin mrtvou kočku. Vzal ji s sebou domů a začal ji pitvat na stole v jídelně před nedělním obědem. Vzpomíná, že když jí prořízl střeva, zaplavil dům odpuzující zápach.[9]

Střední a vyšší školu navštěvoval v Lutonu.[11] Podařilo se mu získat stipendium na čtyřleté studium na Mertonově koleji Oxfordské univerzity, kterou absolvoval v roce 1972 s nejvyšším možným hodnocením v biochemii.[12] Své postgraduální studium v Genetické laboratoři Oxfordské univerzity zakončil získáním titulu Ph.D. s prací o mitochondriích kultivovaných savčích buněk.[13]

Po získání doktorátu odešel na Amsterdamskou univerzitu, kde se věnoval výzkumu savčích genů.[11] V roce 1977 přešel na Univerzitu v Leicesteru, kde v roce 1984 objevil metodu zjišťování rozdílů mezi individuálními DNA. Objevil a rozvinul tak genetickou daktyloskopii.[9][14]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alec Jeffreys na anglické Wikipedii.