Desert Island Discs

Hosté jsou vyzváni aby si představili, že jsou na pustém ostrově a vybrali si osm nahrávek, původně gramofonových, které by si s sebou vzali; diskuse o jejich volbách umožňuje revizi jejich života. Přehrají se úryvky z jejich výběru nebo v případě krátkých skladeb celé dílo. Na konci programu si vyberou jeden kus, kterého si nejvíce cení. Hosté také automaticky dostanou kompletní Shakespearova díla a buď Bibli, nebo jiné vhodné náboženské či filozofické dílo. Poté jsou vyzváni, aby vybrali třetí knihu, která by je doprovázela na ostrov. Mezi oblíbené volby patří Charles Dickens a Jane Austen. Herečce Judi Dench, která má makulární degeneraci, bylo povoleno vzít si místo tištěného rukopisu audioknihu.[5][6]

Hosté si také vyberou jeden luxusní předmět, který musí být neživý a nesmí pomoci k úniku z ostrova nebo umožnit komunikaci se světem. Roy Plomley[7] tato pravidla přísně prosazoval. Udělal však zvláštní výjimku princezně Michaele z Kentu, která si vybrala svou kočku.[8][9] Pravidla jsou však dnes méně přísně vymáhána; například Lawley dovolil Johnu Cleesovi vzít s sebou Michaela Palina pod podmínkou, že je mrtvý a vycpaný. Mezi příklady luxusu patří šampaňské[10] a klavír, přičemž klavír patří k nejžádanějšímu výběru luxusního předmětu.[11]

Po Plomleyově smrti v roce 1985 program nejprve vedl Michael Parkinson, poté od roku 1988 do roku 2006 Sue Lawley a od roku 2006 do roku 2018 Kirsty Young[7] a poté moderátorka Lauren Laverne, která pro svůj první pořad vysílaný 30. září 2018 udělala rozhovor s olympijským potápěčem Tomem Daleym. Laverne byla původně povolána pouze jako prozatímní moderátorka, zatímco Youngová si vzala volno kvůli komplikacím fibromyalgie, ale po jejím rozhodnutí v červenci 2019 nevrátit se bylo oznámeno, že Laverne bude pokračovat do doby, než bude rozhodnuto jinak.[12][13]

Prvním trosečníkem byl Vic Oliver a několik "trosečníků", například: Celia Johnson, Arthur Askey, Trevor Nunn, John Schlesinger, Kenneth Williams, Terry Wogan, Brian Rix, David Attenborough, John Mortimer, Adele Leigh a Stephen Fry bylo pozváno více než jednou. Nejžádanější skladbou za prvních 60 let byla „Óda na radost“, poslední věta Beethovenovy Deváté symfonie.[14] Jedním z nejsledovanějších vysílání byl výběr sedmi vlastních nahrávek Elisabeth Schwarzkopf z roku 1958.[15] Tento rekord byl následně poražen britskou klavíristkou Dame Moura Lympany při jejím druhém vystoupení na programu 28. července 1979, kdy všech osm jejích výběrů bylo z jejích vlastních nahrávek.[16] Na začátku 70. let se Roy Plomley pokusil udělat rozhovor s Alistairem MacLeanem, ale nakonec hovořil s někým jiným se stejným jménem - kdo nikdy nenapsal knihu - a program nebyl nikdy vysílán.[17] V lednu 1981 se princezna Margaret, hraběnka ze Snowdonu také objevila jako trosečník v tomto pořadu.[18]