Alchornea

Alchorney jsou dvoudomé nebo řidčeji jednodomé keře a stromy. Odění je tvořeno jednoduchými nebo hvězdovitými chlupy. Listy jsou jednoduché, střídavé, se zpeřenou, dlanitou nebo triplinervní (od báze trojžilnou) žilnatinou, celokrajné nebo s vroubkovaným či zubatým okrajem, krátce až dlouze řapíkaté. Na bázi čepele bývá několik okrouhlých, plochých žlázek. V paždí hlavních žilek na rubu listů jsou někdy domatia. Palisty jsou vytrvalé nebo opadavé, někdy zakrnělé. Květy jsou jednopohlavné, bezkorunné, uspořádané v úžlabních klasovitých, často složených květenstvích. Samčí květy jsou téměř přisedlé, uspořádané v klubkách. Kalich je v poupěti srostlý, při rozvíjení květu praská na 2 až 5 segmentů. Tyčinek je obvykle 6 až 8, řidčeji jiný počet (3 až 10), a mají na bázi krátce srostlé nitky. Semeník je v samčích květech zakrnělý (pistillodium) nebo zcela chybí. Samičí květy jsou přisedlé nebo stopkaté, s čtyřčetným (řidčeji 3 nebo až 6četným), za plodu víceméně vytrvalým kalichem. Semeník obsahuje 2 (řidčeji 3 až 5) komůrek. V každé komůrce je jediné vajíčko. Čnělky jsou volné, nevětvené. Plodem je hladká nebo ostnitá tobolka s vytrvalým středním sloupkem, rozpadající se na 2 nebo 3 dvouchlopňové plůdky. Semena jsou kulovitá až elipsoidní, na povrchu obvykle hrbolkatá.[2][3][4]

• 
  Alchornea trewioides
• 
  Olistění Alchornea ilicifolia
• 
  Květenství Alchornea ilicifolia
• 
  Plodenství Alchornea cordifolia

Rod zahrnuje asi 51 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech celého světa. Největší počet druhů roste v tropické Americe, kde je rod rozšířen od Mexika až po severovýchodní Argentinu. Centrum druhové diverzity je v Kolumbii.[5]

Alchorneje mají semena s dužnatým míškem, který vyhledávají a konzumují různí živočichové. V Amazonii jsou semena některých poříčních druhů šířena plodožravými rybami, jako je myloplus (Myloplus) nebo brykon (Brycon).[6] Jihoamerický pionýrský druh Alchornea triplinervia je naopak efektivně šířen ptáky a spolu s cekropiemi a rostlinami z čeledi melastomovité (Melastomataceae) jako první obsazuje vykácené plochy v pralese.[7]

Na rostlinách rodu alchornea se v tropické Americe živí housenky řady druhů motýlů zejména z čeledi babočkovití (mj. Catonephele acontius, Catonephele numilia, Catonephele orites, Nessaea aglaura) a martináč Rothschildia jacobaeae. V Africe jsou živnými rostlinami housenek babočkovitých motýlů Neptis melicerta, Neptis nemetes, Neptis rogersi, martináčů Lobobunaea christyi a Pseudobunaea cleopatra, lišajů Platysphinx constrigilis a Pseudoclanis postica, modráskovitých motýlů Aphnaeus argyrocyclus, Aphnaeus orcas a četných druhů můr z čeledi slimákovcovití. V Indonésii na nich žijí housenky lišaje Acherontia lachesis.[8]

• 
  Martináč Rothschildia jacobaeae
• 
  Babočka Catonephele acontius
• 
  Babočka Nessaea aglaura

Alchorney obsahují alkaloidy imidazolového a imidazolpyrimidinového typu (alchorneinon, alchornein, isoalchernein, alchornin, alchornidin).[9] Mezi další obsahové látky náležejí třísloviny, saponiny, flavonoidy a fenolické sloučeniny.[10]

Rod Alchorneae je v rámci čeledi Euphorbiaceae řazen do podčeledi Acalyphoideae, tribu Alchorneae a podtribu Alchorneinae. Mimo rodu Alchornea jsou do tohoto podtribu řazeny rody Aparisthmium (1 druh v tropické Americe), Bocquillonia (15 druhů výhradně na Nové Kaledonii), Bossera (1 druh na Madagaskaru) a Orfilea (4 druhy na Madagaskaru a ostrovech západního Indického oceánu). Do rodu Alchornea byl vřazen rod Caelebogyne.[5]

U samičí rostliny druhu Alchornea illicifolia, dovezené z Austrálie a pěstované v botanické zahradě v Kew, byla v roce 1841 poprvé zaznamenána a popsána apomixie, tedy tvorba semen bez oplození pylem.[11] Tento objev byl významný i z hlediska chápání principu oplození u rostlin. V dané době se věřilo, že základ semene je v pylovém zrnu a prostřednictvím prorůstání pylové láčky čnělkou je dopraven do semeníku, kde se semeno dále vyvíjí. Dané pozorování prokázalo, že semeno se může vyvinout i bez přítomnosti pylu, čistě z tkání přítomných v semeníku. V listu pro Linnéovu společnost v Londýně píše objevitel John Smith závěrem svého příspěvku: "Z tohoto pozorování mohu učinit závěr, že absence pylu v daném případě je neslučitelná s teorií, že každé pylové zrno poskytuje zárodek, a že vajíčko je pouze matrix, který jej přijímá a vyživuje, dokud se z něj nestane hotové semeno."[12]

Řada druhů alchornejí je využívána v domorodé medicíně. Listy a kůra Alchornea cordifolia jsou v africkém lidovém lékařství používány při léčení onemocnění močového, dýchacího a trávicího ústrojí.[10] Americký druh Alchornea castaneifolia má afrodiziakální účinek. Alkoholový výluh z kůry slouží k léčbě artritidy, nachlazení, bolestí svalů a revmatismu. Listy Alchornea triplinervia se používají proti průjmu a bolestem svalů. Odvar k květů a listů Alchornea latifolia slouží k léčbě tuberkulózy a zánětu průdušek.[13][14][15] Dřevo Alchornea triplinervia je v tropické Americe používáno na paluby a k výrobě nábytku, beden, rakví, dveří, obložení a jiných truhlářských výrobků. Podobné využití má i dřevo některých jiných druhů. např. Alchornea sidifolia a Alchornea latifolia.[15][13]