Albrecht III. Habsburský
Albrecht III. Habsburský (1349/50, Vídeň – 29. srpna 1395, Laxenburg) byl rakouský , korutanský, štýrský a kraňský vévoda a tyrolský hrabě.
Albrecht III. Habsburský | |
---|---|
vévoda rakouský, štýrský, kraňský a korutanský a hrabě tyrolský | |
vévoda Albrecht III. Rakouský | |
Narození | 1349/50 |
Vídeň | |
Úmrtí | 29. srpna 1395 |
Laxenburg | |
Pohřben | Katedrála sv Štěpána ve Vídni |
Manželka | Alžběta Lucemburská |
Beatrix Norimberská | |
Potomci | Albrecht IV. Rakouský |
Dynastie | Habsburkové |
Otec | Albrecht II. Moudrý |
Matka | Johana z Pfirtu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Albrecht III. pocházel z rodu Habsburků, byl třetím synem vévody Albrechta II. a Jany z Pfirtu. Vlády v habsburských zemích se ujal spolu se svým mladším bratrem Leopoldem po smrti staršího bratra Rudolfa roku 1365.
Pod tlakem císaře Karla IV., který hodlal oslabit anjouovsko-habsburské spojenectví, pojal Albrecht roku 1366 za manželku Karlovu osmiletou dceru Alžbětu a zároveň obnovil lucembursko-habsburské rodové smlouvy, uzavřené dva roky předtím. Válku s bavorskými Wittelsbachy, znovu si činícími nároky na Tyrolsko, ukončil roku 1369 mír v Schärdingu, jímž Habsburkové za náhradu 116 000 dukátů toto území udrželi. Roku 1373 a znovu 1379 si Albrecht III. rozdělil vládu kvůli častým třenicím s Leopoldem tak, že posléze vládl v Horních i Dolních Rakousích a Leopold ve zbývajících zemích. Vznikla tak albrechtinská a leopoldinská linie. Druhý sňatek uzavřel 1375 s Beatrix, dcerou norimberského purkrabího Fridricha.
V roce 1377 se zúčastnil křížové výpravy Řádu německých rytířů proti Litvě.[1] Roku 1384 se zasloužil, motivován i náboženskými zájmy, o založení teologické fakulty vídeňské univerzity. Po Leopoldově smrti v bitvě u Sempachu se stal poručníkem jeho synů. Roku 1388 byl poražen Švýcary u Näfelsu a uzavřel s nimi mír, prodloužený roku 1394 o dalších dvacet let. Od roku 1389 byl v úzkém spojenectví s moravským markrabětem Joštem Lucemburským.
Albrecht III. byl mírné povahy, před válečnými akcemi dával přednost zbožným meditacím. Společně s první ženou je zobrazen v pokorné pozici donátorů na zadní straně otevíracího oltáře z hradu Tirol, jenž je v současnosti v mobiliáři zemského muzea v Innsbrucku.[2]Zemřel v létě 1395 a byl pohřben v katedrále sv. Štěpána ve Vídni.
Odkazy
Reference
- TURNBULL, Stephen. Hrady Řádu německých rytířů. Cihlové hrady v Prusku 1230–1466. Praha: Grada, 2008. 64 s. ISBN 978-80-247-2369-3. S. 41.
- www.landesmuseen.at. www.landesmuseen.at [online]. [cit. 21-06-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 09-03-2016.
Literatura
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 35–36.
- KRIEGER, Karl-Friedrich. Habsburkové ve středověku. Od Rudolfa I. (1218–1291) do Fridricha III. (1415–1493). Praha: Argo, 2003. 254 s. ISBN 80-7203-453-7.
- ČORNEJ, Petr; KUČERA, Jan Pavel; VANÍČEK, Vratislav, a kol. Evropa králů a císařů : významní panovníci a vládnoucí dynastie od 5. století do současnosti. Praha: Ivo Železný, 1997. 410 s. ISBN 80-237-3511-X.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Albrecht III. Habsburský na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Albrecht v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Vitráž s Albrechtem a jeho ženami (St.Erhard v Breitenau)
- Listina Leopolda III. a Albrechta III. z 15.01.1366[nedostupný zdroj]
- Listina Albrechta III. a Leopolda III. z 27.12.1370[nedostupný zdroj]
Předchůdce: Rudolf IV. |
Rakouský vévoda 1365–1395 s Leopoldem VIII. (1365–1386) |
Nástupce: Albrecht IV. |
Předchůdce: Rudolf IV. |
Korutanský vévoda 1365–1395 s Leopoldem (1379–1386) s Vilémem (1386–1395) |
Nástupce: Vilém |
Předchůdce: Albrecht I. |
Štýrský vévoda 1365–1379 s Leopoldem |
Nástupce: Leopold |
Předchůdce: Leopold I. |
Tyrolský hrabě Albrecht 1386–1395 |
Nástupce: Leopold II. |