Alamosaurus
Alamosaurus („Ještěr ze souvrství Ojo Alamo“) byl rod obřího býložravého dinosaura ze skupiny titanosaurních sauropodů (čeleď Saltasauridae), žijícího na konci křídového období na území Severní Ameriky.[1][2]
Alamosaurus Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 70 až 66 miliony let | |
---|---|
Kostry druhu Alamosaurus sanjuanensis a Tyrannosaurus rex v muzejní expozici. | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Sauropodomorpha |
Infrařád | Sauropoda |
Nadčeleď | Titanosauria |
Čeleď | Saltasauridae |
Podčeleď | Opisthocoelicaudiinae |
Rod | Alamosaurus Gilmore, 1922 |
Typový druh | |
''Alamosaurus sanjuanensis'' Gilmore, 1922 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Alamosaurus byl obří dinosaurus, který dosahoval délky až přes 30 metrů[3] a hmotnost asi 35[4] až 80 tun (podle některých izolovaných obratlů obří velikosti mohl dokonce spadat do velikostní kategorie argentinosaura).[5] Dříve byl však považován spíše za středně velkého sauropoda o délce kolem 20 metrů a hmotnosti asi 16 000 kg.[6] V roce 2019 nicméně odhadl stejný americký badatel (Gregory S. Paul) podrobným rozborem a zhodnocením dosud využitých metod stanovování objemu a hmotnosti těla různých sauropodů celkovou tělesnou hmotnost alamosaura na 30 metrických tun, ovšem s poznámkou, že obří exempláře mohly být ještě podstatně těžší.[7][8]
Blízkým vývojovým příbuzným tohoto sauropodního dinosaura byl například argentinský druh Pellegrinisaurus powelli[9] nebo mongolský druh Opisthocoelicaudia skarzynskii[10].
Paleobiologie
Alamosaurus žil na konci období křídy před 70 až 66 milióny let na území dnešního jihozápadu USA. Žil zřejmě v mokřadech a záplavových pánvích, kde spásal dostupnou vegetaci. V současnosti je smontovaná kostra alamosaura o výšce 8,5 metru hlavním zlatým hřebem expozice Perotova muzea přírodních věd v texaském Dallasu.[11] Doba inkubace vajec alamosaura byla propočtena zhruba na 150 dní (5 měsíců).[12]
Alamosauři obývali bohaté a druhově rozmanité ekosystémy souvrství Ojo Alamo, souvrství Javelina, souvrství McRae i souvrství North Horn a patřili tak k posledním žijícím druhohorním dinosaurům - tzv. lancijské fauně. Jejich společníky byli četní rohatí a kachnozobí dinosauři (Ojoceratops, Torosaurus, Edmontosaurus, Kritosaurus), menší i velcí teropodi (Tyrannosaurus, Dineobellator, Ojoraptorsaurus) a mnoho dalších živočichů (želvy, praptáci, savci ad.).[13]
V roce 2020 byla popsána anatomie a morfologie osteodermu (kožní kostní destičky) velkého sauropoda z lokality Big Bend National Park. Je velmi pravděpodobné, že tento osteoderm patřil velkému jedinci druhu Alamosaurus sanjuanensis.[14]
Fosilie tohoto druhu byly objeveny také na území státu Chihuahua na severu Mexika.[15]
Paleocénní dinosaurus?
V roce 2011 publikoval americký geolog a paleontolog James E. Fassett studii, která naznačuje, že alamosauři mohli žít ještě asi před 64,8 milionu let, tedy již v období třetihorního paleocénu. Datovali totiž úlomek stehenní kosti alamosaura z Nového Mexika metodou uran-olovo. Výsledek přímého datování však zatím není obecně uznáván a zmíněná fosilie je považována za druhotně uloženou.[16] Jisté je, že alamosauři patří k posledním žijícím obřím sauropodům, přinejmenším na severoamerickém kontinentu.[17][18]
V literární fikci
Alamosaurus se krátce objevuje v knize Poslední dny dinosaurů, kde jsou tito obří sauropodi pozorováni zdálky a jeden z lidských členů výpravy se dokonce uvelebí v jeho ohromné stopě, podobně jako ve vaně.[19]
Odkazy
Reference
- SOCHA, Vladimír (2015). Neznámí dinosauři. Nakl. Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-3595-8. (str. 14-15)
- https://equatorialminnesota.blogspot.com/2021/02/your-friends-titanosaurs-part-332-alamosaurus-utah.html
- Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 36). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- González Riga, Bernardo J.; Lamanna, Matthew C.; Ortiz David, Leonardo D.; Calvo, Jorge O.; Coria, Juan P. (2016). "A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot". Scientific Reports. 6: 19165. doi:10.1038/srep19165
- https://svpow.com/2018/03/09/bibe-45854-the-giant-alamosaurus-cervical-series-from-big-bend-texas/
- Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 209 (anglicky)
- Paul, Gregory S. (2019). Determining the largest known land animal: A critical comparison of differing methods for restoring the volume and mass of extinct animals. Annals of Carnegie Museum, 85(4): 335-358. (gspauldino.com/Titanomass.pdf)
- SOCHA, Vladimír. Kolik vážil největší známý dinosaurus?. OSEL.cz [online]. 16. ledna 2020. Dostupné online. (česky)
- Ignacio Cerda, Virginia Laura Zurriaguz, José Luis Carballido, Romina González & Leonardo Salgado (2021). Osteology, paleohistology and phylogenetic relationships of Pellegrinisaurus powelli (Dinosauria: Sauropoda) from the Upper Cretaceous of Argentinean Patagonia. Cretaceous Research. 104957. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2021.104957
- SOCHA, Vladimír. Opisthocoelicaudia skarzynskii. OSEL.cz [online]. 15. března 2021. Dostupné online. (česky)
- http://dinosaurusblog.com/2016/08/12/posledni-z-titanu/
- Scott A. Lee (2019). Trends in embryonic and ontogenetic growth metabolisms in nonavian dinosaurs and extant birds, mammals, and crocodylians with implications for dinosaur egg incubation. Physical Review E 99, 052405. doi: https://doi.org/10.1103/PhysRevE.99.052405
- Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-27.
- John A. Fronimos (2020). Morphology and neurovascular anatomy of a titanosaur (Dinosauria, Sauropoda) osteoderm from the Upper Cretaceous of Big Bend National Park, Texas. Cretaceous Research, 104670. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104670
- Héctor E. Rivera-Sylva, Rosalba L. Nava-Rodríguez & Iván E. Sánchez-Uribe (2021). Dinosaurs from the Late Cretaceous of the Ojinaga Basin in Northeastern Chihuahua, Mexico. Paleontología Mexicana. 10 (2): 105 - 111.
- Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2016-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-07.
- https://equatorialminnesota.blogspot.com/2021/01/your-friends-titanosaurs-331-alamosaurus-new-mexico.html
- https://equatorialminnesota.blogspot.com/2021/02/your-friends-titanosaurs-part-333-alamosaurus-texas-mexico.html
- SOCHA, Vladimír (2016). Poslední dny dinosaurů, nakl. Radioservis, Praha. ISBN 978-80-87530-74-0 (str. 134-135)
Literatura
- Gilmore, C. W. (1922). A new sauropod dinosaur from the Ojo Alamo Formation of New Mexico. Smithsonian Miscellaneous Collections. 72(14): 1-9.
- Gilmore, C. W. (1946). Reptilian fauna of the North Horn Formation of central Utah. U.S. Geological Survey Professional Paper. 210-C:29-51.
- Lehman, T. M. & Coulson, A. B. (2002). A juvenile specimen of the sauropod Alamosaurus sanjuanensis from the Upper Cretaceous of Big Bend National Park, Texas. Journal of Palaeontology. 76(1): 156-172.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alamosaurus na Wikimedia Commons
- Taxon Alamosaurus ve Wikidruzích
- SOCHA, Vladimír. Souboj titánů v druhohorním provedení. OSEL.cz [online]. 19. listopadu 2020. Dostupné online. (česky)