Alain Benjamin Rohan

Alain Benjamin Arthur Rohan (francouzsky Alain Benjamin Arthur de Rohan, 8. ledna 1853, Budapešť23. února 1914, Praha) byl šlechtic, voják, politik, od roku 1892 hlava rodu Rohanů.

Alain Benjamin Arthur Rohan
Na litografii Josefa Kriehubera z roku 1870
Hlava rodu Rohanů
Ve funkci:
13. září 1892  23. února 1914
PředchůdceKamil Rohan
NástupceAlain Rohan

Narození8. ledna 1853
Budapešť
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. února 1914 (ve věku 61 let)
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníLoukov
ChoťJohana z Auerspergu (od 1885)
RodičeArthur Rohan a Gabriela z Valdštejna-Wartenbergu
DětiAlain Rohan
Karl Anton Rohan
Princess Gabriele de Rohan
Bertha Rohanová
Princess Johanna de Rohan
Princess Marie de Rohan
PříbuzníMarie Berta Rohanová (sourozenec)
Markéta Rohan-Kotulinská, Marie-Jeanne Rohanová[1], Mabile Tereza Rohanová[1], Adléta Michaela Rohanová[1], Gabriela Karolína Rohanová[1], Alieta Františka Rohanová[1] a Joselina Bertha Rohanová[1] (vnoučata)
Profesekomorník, tajný rada, politik, voják a voják
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna (1908)
CommonsAlain de Rohan (1853-1914)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Budapešti jako syn Arthura Rohana (syna Benjamina Rohana a synovce Kamila Rohana). Jeho sestra Marie Berta Rohanová (1868-1945) se sňatkem s madridským vévodou Karlem, karlistickým pretendentem španělského trůnu, titulární královnou manželkou Španělska, Francie a Navarry.

Vystudoval vídeňskou důstojnickou školu a žil jako voják z povolání u dragounů, v roce 1882 přešel do zálohy jako rytmistr 1. třídy.[2]

V roce 1885 se oženil s Johanou z Auerspergu, se kterou měl čtyři dcery a syny Alaina a Karla Antonína Rohana.

V roce 1892 po smrti svého prastrýce Kamila Rohana převzal dědictví včetně rodového fideikomisu a sídelním zámkem na Sychrově, následujícího roku se stal členem panské sněmovny rakouské Říšské rady,[3] kde se angažoval jako člen Strany ústavověrného velkostatku, za tuto stranu byl také v roce 1901 zvolen do Českého zemského sněmu, kde později zastával i funkci přednosty stranického klubu.

Odkazy

Reference

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer und für die kaiserliche und königliche Kriegs-Marine für 1891. S. 581. https://archive.org/stream/schematismusfrd02kriegoog#page/n603/mode/1up
  3. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=sph&datum=0011&page=11&size=45

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.