Al-Káida

Podle vlastních prohlášení pokládá al-Káida za svůj prioritní cíl nastolení ryze muslimských států (např. chalífátů) na celém Arabském poloostrově a šíření islámské víry do jiných zemí. Za svého hlavního nepřítele přitom označuje USA, které viní z drancování arabského ropného bohatství a ze snahy o dosažení rozhodujícího vlivu v této oblasti. Osočují však i řadu evropských zemí, především Velkou Británii z výrazné podpory amerických vojenských operací, díky čemuž údajně nebudou váhat teroristicky útočit na evropské cíle.

V rámci svého úsilí o prosazení islámského práva šarí’a si ideologicky ospravedlňují zabíjení bezvěrců i muslimů vlažných ve víře.[3]

Al-Káida měla být založena na konci 80. let 20. století,[4] často bývá uváděn rok 1988.[5] Její počátky však sahají již do doby zahájení okupace Afghánistánu sovětskými vojsky v roce 1979. Řada jeho členů se totiž rekrutovala z arabských mudžáhidů, kteří v té době bojovali proti okupačním sovětským vojskům. K podpoře al-Káidy se připojil Usáma bin Ládin, který zasílal pomoc ze sousedního Pákistánu. Američané mudžáhidům poskytovali zbraně a finanční podporu během boje proti sovětské okupaci Afghánistánu.

Po odchodu sovětských vojsk tak v zemi zůstaly velké skupiny bojovníků, které byly velmi dobře vyzbrojeny a kvalitně vycvičeny v boji. S řadou z těchto mudžáhidů navázal Usáma bin Ládin kontakt a nabídl jim místo v nově vznikající ryze islámské organizaci al-Káida.

Organizační schéma al-Káidy je vytvořeno velmi propracovaně. Celá struktura se skládá z tříčlenných skupinek (buněk), jejichž členové se znají navzájem. Velitelé nad nimi jsou opět v kontaktu s pouze třemi buňkami a tak až prakticky k vrcholnému velení.

Výhoda této struktury je především v jejím utajení a jen velmi obtížné infiltraci zvenčí. Pokud dojde k prozrazení jedné tříčlenné skupiny a její členové jsou pozatýkáni, nemohou prakticky prozradit žádného dalšího člena kromě svého přímého velitele. A pokud se jemu podaří uniknout, stopa zde definitivně končí. Účinnost systému dokazuje i současná praxe, kdy přes intenzivní pátrání americké armády a tajných služeb dochází k zatčení špičkově postavených mužů al-Káidy jen velmi sporadicky.

Je běžné, že členové uvedených buněk pracují po dlouhou dobu jako tzv. „spící agenti“, což znamená, že nevyvíjejí žádnou vlastní teroristickou činnost a žijí ve společnosti naprosto skrytě. Teprve v případě potřeby, např. po několika letech, je terorista aktivován a provede předem dohodnutou práci. Ke vzájemné komunikaci používají členové al-Káidy i velmi moderní metody včetně internetu a šifrovaných zpráv, které jdou jen velmi stěží rozluštit.

Vlajka Aš-Šabábu užívána různými odnožemi Al-Káidy

• Al-Káida v islámském Maghrebu – podružná organizace aktivní od roku 1998 do současnosti,
• Al-Káida na Arabském poloostrově – podružná organizace aktivní na území Jemenu od roku 2009 do současnosti,
• Al-Káida na Indickém subkontinentu,
• Al-Káida v Jemenu (též jako „Islámský džihád Jemenu“) – teroristická organizace volně přidružená k al-Káidě, zodpovědná za bombový útok na americkou ambasádu v Jemenu v roce 2008,
• Aš-Šabáb – skupina islámských vzbouřenců v Somálsku loajální k al-Káidě,
• Ansar al-Islám – aktivní od roku 2001 v Iráckém Kurdistánu, působící ve válce v Iráku a v občanské válce v Sýrii, podružná organizace al-Káidy,
• Fronta an-Nusrá – syrská vojenská organizace a syrská odnož al-Káidy účastnící se Občanské války v Sýrii,
  • Skupina Chorásán
• Islámský džihád – egyptské islámské hnutí, jehož vznik se datuje do roku 1980 a je aktivní dodnes, byla připojena k al-Káidě v roce 2001, zde působil i vůdce al-Káidy Ajmán Zavahrí,
• Fatah al-Islám – skupina aktivní od roku 2006 dodnes, účastnící se občanské války v Sýrii a napojená na síť al-Káidu.

Mapa občanské války a vojenské intervence v Jemenu

     Území pod kontrolou al-Káidy a islamistů z Ansar aš-Šaría (bílé)

Teroristické útoky 11. září 2001

Ne všichni arabští teroristé jsou součástí organizační struktury al-Káidy. Často však dochází ke vzájemné spolupráci těchto extrémistických sil a někdy je i obtížné určit, jaké vedení stojí za určitým konkrétním atentátem nebo bombovým útokem. Mezi největší akce připisované al-Káidě patří:

• Za suverénně největší teroristickou akci soudobých dějin, která je al-Káidě přičítána, lze jednoznačně označit letecké útoky na USA z 11. září 2001. Celkem 19 únosců, napojených na al-Káidu, se tehdy v krátkém časovém sledu zmocnilo 4 velkých dopravních letadel nad územím Spojených států. Dvě z těchto letadel byla navedena na budovy Světového obchodního centra (WTC) v New Yorku. Obě zasažené budovy se po několika desítkách minut zřítily. Zřítila se taktéž budova World Trade Center 7, která byla stejně jako ostatní budovy v okolí poškozena pádem „dvojčat“. Další letadlo bylo navedeno na budovu Pentagonu a poslední se zřítilo v Pensylvánii, patrně díky aktivnímu odporu cestujících v letadle. Při těchto akcích zahynulo přibližně 3500 lidí. Al-Káida se k útokům opakovaně přihlásila.[10][11]

• Příslušníci hnutí al-Káida stojí za teroristickými bombovými útoky na americké ambasády v Nairobi v Keni a Dar es-Salaamu v Tanzanii. Při těchto útocích zahynulo přes 200 lidí a dalších 5 000 bylo zraněno.

• Al-Káida bývá také spojována s bombovými útoky v Saúdské Arábii v letech 1995 a 1996. Při útocích na americké vojenské objekty zahynulo tehdy kolem 10 osob. Podle tvrzení některých novinářů však za těmito útoky stálo hnutí Hizballáh.

• Při sebevražedném pumovém útoku na americký torpédoborec USS Cole v jemenském přístavu Aden dne 12. října 2000 zahynulo celkem 17 amerických námořníků a dalších 39 bylo zraněno. Současně zahynuli oba atentátníci, kteří napadli americkou loď ve člunu naloženém výbušninami.

• Usáma bin Ládin
• Ajmán Zavahrí
• Abú Músá Zarkáví