Aktinolit

Aktinolit (Kirwan, 1794), chemický vzorec Ca2(Mg,Fe2+)5{(OH)|Si4O11}2, je jednoklonný minerál ze skupiny klinoamfibolů.

Aktinolit
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Ca2(Mg,Fe2+)5{(OH)(Si4O11)}2
Identifikace
Barva odstíny zelené
Soustava jednoklonná
Tvrdost 5 – 6
Lesk skelný, hedvábný
Štěpnost dokonalá
Vryp bílý
Hustota 3 – 3,2 g ⋅ cm−3
Rozpustnost nerozpustný

Morfologie

Morfologie krystalů

Tvoří dlouze sloupcovité až jehlicovité krystaly. Dvojčatí jednoduše nebo polysynteticky podle {100}; někdy uváděno dvojčatění i podle {010} a podle {-1.0.1}. Morfologie viz Amfibol

Morfologie agregátů

Krystaly, zrnité masy, porfyoblasty, hedvábné a jehlicovité agregáty, paralelně vláknité masy (azbesty) a vláknitě snopkovité útvary (byssolit)

Strukturní údaje

Mřížkové parametry

ao=9,779 - 9,803, bo=18,021 - 18,083, co=5,285 - 5,292, β=104°18’ - 104°21’ (pro aktinolity s nižším obsahem Ca), Z=2

Prostorová grupa

C2/m

Popis struktury

Izostrukturní s tremolitem. Mg v oktaedrických pozicích je částečně nahrazován Fe2+.

Atomové pozice

http://database.iem.ac.ru/mincryst/rus/s_carta.php?ACTINOLITE+6208 http://database.iem.ac.ru/mincryst/rus/s_carta.php?ACTINOLITE+6209 http://database.iem.ac.ru/mincryst/rus/s_carta.php?ACTINOLITE+6210 http://database.iem.ac.ru/mincryst/rus/s_carta.php?ACTINOLITE+6211

Difrakční linie

(PDF 41-1366, 25-157): 8,47(70,110); 4,91(70,1.1.-1); 3,401(80,131); 3,143(70,310); 2,959(70,3.3.-1); 2,719(100,151); 2,543(100,2.0.-2);

Fyzikální vlastnosti

http://www.webmineral.com/data/Actinolite.shtml

Neoptické

T=5-6, h=3,03-3,24, h(vyp.)=3,07, štěpnost dobrá podle {110} s úhly štěpných trhlin 56° a 124°; odučnost podle {100}, křehký, ve vláknitých agregátech houževnatý. Před dmuchavkou se obtížně taví, tvoří šedozelené nebo zelenočerné sklo.

Makroskopické

Barvu má jasně zelenou až šedozelenou, vryp bílý, lesk skelný, hedvábný

V procházejícím světle

V tenkých vrstvách a výbrusech je bezbarvý, světle až tmavě zelený. Opticky dvojosý (-), pleochroismus má slabý s X - světle žlutý, žlutozelený, Y - světle žlutozelený, zelený, Z - světle zelený, tmavě zelenomodrý, optická orientace Y=b, Z/c = 14°-18,5°, disperze r < v slabá. Np=1,613 - 1,646, Nm= 1,624 - 1,656, Ng=1,636 - 1,666

Chemické vlastnosti

Rozpustnost

S kyselinami téměř nereaguje

Administrativní údaje

Původ názevu minerálu

αχτις (aktis) – paprsek a λιθος (litos) – kámen

Uložení typového materiálu

neuvedeno

Status IMA
  • G – uznané nerosty popsané před založením komise (grandfathered)
  • A – schválený (approved)

Systematické zatřídění

66.1.3a. Ca-amfiboly (Dana); VIII.F.10. Skupina amfibolů, série tremolit – sadanagaitu (Strunz)

Synonyma

actynolin, actinote, Strahlstein, pilite, silbőlite, glassy actinolite (jasně zelené, dlouze sloupcovité krystaly), strahlite, strellite, zillerthite

Vznik a výskyt

Horninotvorný minerál metamorfovaných bazických hornin facie zelených břidlic, vyskytuje se v hydrotermálně přeměněných magmatických a metamorfovaných horninách, někdy je jeho vznik spojen se vznikem magnetitových nebo Cu-Ni rud. Vyhlášené jsou jeho ukázky z Zermattu ve Švýcarsku a z Rakouských lokalit (Mt. Greiner, Zillertal a Untersulzbachtal).

V Česku jsou známé překrásné agregáty jehlicovitého až sloupcovitého aktinolitu z vrchu Smrčina (u Sobotína na Šumpersku). V první polovině 20. byl nalezen též v katastru obce Barovice v Železných horách.

Přeměny

Při progresivní metamorfóze bývá zatlačován hornblendem; některé aktinolity bývají chloritizovány

Odrůdy
  • aktinolitový azbest paralelně vláknitý aktinolit. Od tremolitového azbestu se liší vysokým obsahem železa
  • aktinolitový byssolit snopkovité agregáty vláknitého aktinolitu, někdy znám také pod synonymem actinolitic zillerite
  • manganatý aktinolit ze skarnů Mn-ložiska Kaso v Japonsku, obsahuje do 7,38 % MnO.
  • smaragdit zelená Cr – odrůda
  • nefrit – zelená masivní odrůda

Praktický význam

Dříve využívány vláknité odrůdy - aktinolitové azbesty

Podobné minerály

akmit, epidot, turmalín

Literatura
  • Anthony a kol. (2003): Handbook of Mineralogy Vol. II.1. Mineral Data Publishing Tucson, Arizona, 2 ISBN 0-9622097-0-8
  • Čuchrov F.V. (ed.) (1981): Mineraly: spravočnik. vydavatelství Nauka, Moskva, 87-96

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.