Polyvinylacetát
Polyvinylacetát (PVA[1], PVAc[zdroj?!]) je syntetický polymer. Byl objeven v Německu v roce 1912, syntetizoval ho Fritz Klatte a jeho asistent James Michael Fairholm. Připravuje se polymerací vinylacetátu (VAM). Částečnou nebo úplnou hydrolýzou polymeru se připravuje polyvinylalkohol.
Polyvinylacetát | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 9003-20-7 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 86,09 g/mol |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Emulze PVA ve vodě se používá jako lepidlo na porézní materiály, jako jsou např. dřevo, papír a látky; velmi často se používá jako lepidlo na dřevo, například Herkules. Často se také využívá v knihařství, protože na rozdíl od jiných polymerů není kyselý.
Běžně se také používá jako součást kopolymerních vinylakrylátů. Také může být použit jako ochrana sýrů před plísněmi a vlhkostí.
V alkalickém prostředí se pomalu rozkládá za tvorby kyseliny octové.
Obchodní názvy
Mezi starší obchodní názvy pro PVA patří Mowilith (NSR), Vinnopas (NSR), Bakelite (USA). Značky vodných disperzí byly: Akronex, Duvilax, Dispercol (ČSSR).[2]
Termínem Akronex je často označována umělecká technika, kdy je dispersí PVA něco pojeno. Akronex používali umělci jako náhražku dnešního akrylu,[3] pojili s ním různé pigmenty, využíván byl hojně v českém informelním umění.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polyvinyl acetate na anglické Wikipedii.
- Plastics Abbreviations (British Plastics Federation – Plastipedia) [online]. [cit. 2021-09-18]. Dostupné online.
- ZELINGER, Jiří. Chemie v práci konzervátora a restaurátora. Praha: Academia, 1987. 253 s. S. 33.
- WAGNER, Radan. Zdeněk Beran (rozhovor) [online]. 02/08/2015 [cit. 2020-01-27]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Polyvinylacetát na Wikimedia Commons