Ajdovščina

První písemná zmínka o Ajdovščině pochází z období kolem roku 2000 př. n. l., ale známějším se město stává až v roce 200 př. n. l., když je vzpomínáno jako Mansio Fluvio. Jako Castra či Castrum ad Fluvio Frigido (Frigido je latinské označení řeky Vipavy) se místo v souvislosti s Římany připomíná i kolem roku 200 n. l.

Ajdovščina a přilehlé okolí se staly významných obchodním a strategickým bodem. V roce 394 se v této oblasti odehrála bitva mezi východořímským císařem Theodosiem I. a západořímským císařem Eugeniem. Místní legenda praví, že k Theodosiusovu vítězství přispěl místní severní vítr známý jako burja (česky: bóra).

Potok Hubelj rozděluje Ajdovščinu na dvě části: Šturji a Ajdovščinu. V dobách před první světovou válkou byl Hubelj hraničním potokem mezi tehdejšími územními celky, Goriškou a Kraňskem.

Farní kostel v Ajdovščině, postavený v místech římského hřbitova, je zasvěcen Janu Křtiteli a patří pod Koperskou diecézi. Interiér kostela namaloval barokní malíř Anton Čebej. Ve Šturje je farní kostel svatého Jiří. Do místní farnosti patří také kostel sv. Antonína z Padovy, nacházející se ve Fužině na sever od Ajdovščiny.

Ačkoliv se Ajdovščina nachází dvacet kilometrů od italských hranic a v letech 1918 až 1945 byla dokonce součástí Itálie, vlivem silných větrů v místní architektuře není cítit italský prvek, neboť typická italská výstavba by patrně působení bóry nepřečkala bez újmy. Místní architektura je ovlivněna kraňským stylem, jenž byl modifikován na místní poměry, například zatížením střech proti silnému větru kameny.

V květnu 1945 byla ve městě ustavena první slovinská republiková vláda. Po druhé světové válce se Ajdovščina stala ekonomickým a kulturním centrem horní části Vipavské doliny.

Ve městě je výroba textilu, nábytku, potravin, nápojů a stavebních hmot.

Klima je středozemní (nejnižší teploty v zimě jsou –1 °C, nejvyšší 17 °C; letní teplotní maximum je 39 °C, minimum 20 °C). Město se nachází 25 km od Adriatického moře.

Obyvatelstvo podle mateřského jazyka, sčítání 2002

Slovinci 16 760

Bosňáci 325

Srbové 182

Srbochorvati 141

Chorvati 139

Albánci 164

Makedonci 40

Italové 16

Maďaři 7

Němci 3

Ostatní 38

Neznámé 380

• Martin Baučer (1595-1668) - historik
• Anton Čebej (1722-1774) - malíř
• Josip Križaj (1911-1948) - pilot
• Tobia Lionelli (1647-1714) - kazatel
• Karel Lavrič (1818-1876) - politik
• Danilo Lokar (1892-1989) - spisovatel
• Veno Pilon (1896-1970) - malíř
• Edi Šelhaus (* 1919) - fotograf
• Avgust Žigon (1877-1941) - literární historik