Ahmad Šáh

Ahmad Šáh (persky احمد شاه قاجار‎ ; 21. ledna 1898 – 21. února 1930 Neuilly-sur-Seine, Francie) byl perský šáh z rodu Kádžárovců vládnoucí od 16. července 1909 do 31. října 1925. Jeho otcem byl šáh Muhammad Alí (1907–1909), dědem šáh Muzaffaruddín (1896–1907).

Ahmad Šáh
perský šáh
Narození	21. ledna 1898
	Tabríz
Úmrtí	21. února 1930 (ve věku 32 let)
	Neuilly-sur-Seine
Pohřben	Karbalá
Potomci	Fereydoun Mirza Qajar a Irandokht
Otec	Muhammad Alí Šáh
Matka	Malekeh Jahan
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šáhem byl Ahmad provolán za složité situace uprostřed perské revoluce, ve věku pouhých jedenácti let. Jeho otce Muhammada Alího perští nacionalisté po třídenních pouličních bojích donutili uprchnout na ruské velvyslanectví v Teheránu a poté jej sesadili. Mladý Ahmad politiku v prvních letech své vlády příliš neovlivňoval, potlačení radikálních proudů revoluce za něj vykonali jiní. Během světové války byla Persie navzdory vyhlášení neutrality zatažena do zápasu obou mocenských skupin, neboť její teritorium leželo ve strategické oblasti mezi Osmanskou říší (stojící na straně Ústředních mocností) a britskou Indií.

Ahmada Šáha zbavil moci plukovník kozácké brigády Rezá Chán, který v roce 1921 provedl státní převrat, o tři roky později vyhlásil záměr nastolit republiku, pro odpor šíitského kléru však nakonec převzal vládu sám a stal se zakladatelem nové dynastie Pahlaví. Ahmad žil po zbytek života ve Francii, aniž by sesazení svého rodu kdy uznal.