Aharon Amir

Aharon Amir (hebrejsky: אהרן אמיר, žil 5. ledna 1923 – 28. února 2008) byl izraelský spisovatel, překladatel a básník.

Aharon Amir
Narození5. ledna 1923
Kaunas, Litva
Úmrtí28. února 2008 (85 let)
Crifin, Izrael
Alma materHebrejská univerzita
OceněníIzraelská cena
Manžel(ka)Bettine Amir
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Narodil se v litevském Kaunasu a v roce 1933 podnikl společně s rodinou aliju do britské mandátní Palestiny, kde vyrůstal v Tel Avivu. Jeho otcem byl Me'ir Lipec, pozdější ředitel nakladatelství Am Oved. Úspěšně absolvoval gymnázium Herzlija, po němž studoval arabštinu a arabskou literaturu na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Byl členem podzemních revizionistických uskupení Irgun a Lechi a patřil k zakládajícím členům Kanaánského hnutí,[1] podle něhož byla hebrejská či izraelská kultura definována spíše geografickou lokalizací nežli náboženským poutem. Oženil se s Bettine, která byla básnířka a malířka. Zároveň měl tři děti z předchozího manželství.

Zemřel 28. února 2008 ve věku 85 let na rakovinu a své tělo daroval vědě.[2]

Literární kariéra

Do hebrejštiny přeložil více než 300 knih, včetně anglických a francouzských klasiků Melvilla, Charlese Dickense, Camuse, Lewise Carrolla, Josepha Conrada, Virginii Woolfovou, Edgara Allana Poea, Ernesta Hemingwaye, Johna Steinbecka, Emily Brontëovou a O. Henryho.[2] Rovněž tak přeložil díla Winstona Churchilla a Charlese de Gaulla. Založil a vedl literární magazín Kešet, který roku 1976 zrušil po osmnácti letech publikování, aby se mohl soustředit na vlastní tvorbu.[3] V roce 1998 byl magazín obnoven pod názvem Nový Kešet.

V Izraeli byl znám i díky populární písni Me'ira Ariela, který cituje Amirův překlad Hemingwayovy knihy Ostrovy uprostřed proudu.[2]

Ocenění

V roce 1951 byl oceněn Černichovského cenou za překlad. V roce 2003 získal za stejnou činnost Izraelskou cenu.[4][5] Ta je udílena od roku 1953 a patří mezi nejvyšší izraelská státní vyznamenání.

Dílo

Knihy v hebrejštině
  • Kadim (poezie), Machbarot le-sifrut, 1949
  • Ahava (povídky), Machbarot le-sifrut, 1951
  • Ve-lo tehi la-mavet memšala (román), Zohar, 1955
  • Saraf (poezie), Machbarot le-sifrut, 1956
  • Nun (trilogie), Massada, 1969-1989
  • Jated (poezie), Levin-Epstein, 1970
  • Proza (povídky), Hadar, 1972
  • Olam še-kulo tov (román), Massada, 1975
  • Šalom Nifrad (poezie), Massada, 1979
  • Afroditi o ha-Tijul ha-meurgan (novela), Ma'ariv, 1984
  • Heres (poezie), Zmora Bitan, 1984
  • Ve-šavu he-avim achar ha-gešem (poezie), Bialik Institute/Machbarot le-sifrut, 1991
  • Mate Aharon (poezie), Zmora Bitan, 1996
  • ha-Nevalim (román), 1998[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aharon Amir na anglické Wikipedii.

  1. LAOR, Dan. American Literature and Israeli Culture: The Case of the Canaanites. Israel Studies. 2000, roč. 5, čís. 1, s. 287–300. Dostupné online. (anglicky)
  2. LEV-ARI, Shiri. Tribute to a Hebrew man [online]. Haaretz, 2008-03-13 [cit. 2010-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
  3. Aharon Amir [online]. The Institute for the Translation of Hebrew Literature [cit. 2010-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-17. (anglicky)
  4. Recipient’s C.V. [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2010-11-09]. Dostupné online. (hebrejsky)
  5. Judges' Rationale for Grant to Recipient [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2010-11-09]. Dostupné online. (hebrejsky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.