Pásifaé
Pásifaé (latinsky Pasiphae) je v řecké mytologii manželka krétského krále Mínóa. Je dcerou boha slunce Hélia.
Pásifaé | |
---|---|
Choť | Mínós |
Partner(ka) | Taurus |
Děti | Katreus Ariadna Faidra Acacallis Xenodice Androgeós Deukalión (syn Minóa) Glaucus Mínotaurus Astraea Hecale |
Rodiče | Hélios a Perse a Crete |
Příbuzní | Kirké, Aiétés, Persés a Perses (sourozenci) Áeropé[1], Apémosyné[1], Klymené[1] a Althaimenes[1][2] (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
S králem Mínóem měla čtyři syny Deukalióna, Glauka, Androgea a Katrea a dvě dcery Ariadnu a Faidru.
Později Pásifaé podlehla posvátnému bílému býkovi a porodila Mínotaura – obludné stvoření s tělem muže a hlavou býka. Král Mínós ho ukryl před světem do labyrintu, který pro něj vystavěl slavný athénský stavitel Daidalos. Tam Mínotaurus žil ukrytý uprostřed rozsáhlé budovy, cesta k němu vedla spletitými tmavými chodbičkami. Z labyrintu nebylo cesty ven, nikdo to nedokázal.
Když byl Androgeós zabit na hrách v Athénách, Mínós proti Athénám zahájil válku. Jejím výsledkem byl smír, který Athény musely vykoupit tím, že každých devět let posílaly na Krétu sedm panen a sedm jinochů, předhazovaných jako oběť Mínotaurovi, který je rozsápal. Až Théseovi, královskému synovi z Athén, se podařilo Mínotaura zabít. Pomocí Ariadniny lásky a klubka nití se dostal z labyrintu ven.
To však již Pásifaé neviděla. Král Mínós ji strašným způsobem potrestal, nechal ji zašít do kravské kůže a rozsápat divokým býkem.
Odkazy
Reference
- Catreus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- Robert Georg Loeper: Katrej. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIVa.
Literatura
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
- Publius Ovidius Naso, Proměny
- Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pásifaé na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Pasifaé v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích