Aermacchi MB-326

Vývoj cvičného letounu MB-326 byl zahájen roku 1954. Od počátku bylo počítáno s jeho možným využitím jako lehkého bojového letounu. První prototyp poprvé vzlétl 10. prosince 1957. Poháněl jej proudový motor Rolls-Royce Viper 8 o tahu 7,79 kN. Druhý prototyp a 15 předsériových letounů pro italské letectvo poháněl výkonnější motor Viper 11 o tahu 11,12 kN.[2] Do služby byl letoun přijat v únoru 1962. Cvičné letouny verzí MB-326B a MB-326F byly při protizemních misích nasazovány pouze s jedním členem posádky.[3] Roku 1967 byl zalétán výkonnější cvičný model MB-326G s motorem Viper 20 Mk.540.[2] Použití výkonnějšího motoru zdvojnásobilo nosnost letounu.[3]

Více než 12 let po startu prvního prototypu MB-326 odstartoval prototyp na útočné mise specializované jednomístné verze MB-326K (původně bylo zvažováno označení MB-336). Prototyp MB-326K poprvé vzlétl 22. srpna 1970. Letoun měl výkonnější motor, zesílený trup a křidélka se servořízením. Druhého pilota nahradila nová avionika, dva 30mm kanóny a přídavná palivová nádrž. Hlavním uživatelem této verze se stala Jihoafrická republika.[3] Na základě MB-326K navíc vznikla modernizovaná cvičná dvoumístná verze MB-326L.[2]

Jedná se o dvoumístný proudový středoplošník s velmi robustní konstrukcí. Posádka sedí na vystřelovacích sedadlech a v tandemovém uspořádání. Letouny poháněl proudový motor Rolls-Royce Viper různých verzí.[1] Jednomístná verze MB-326K byla vyzbrojena dvěma 30mm kanóny DEFA a 1814 kg výzbroje nesené na pěti závěsnících (starší primárně cvičné verze unesly 907 kg výzbroje).[2] Např. kanónové kontejnery, průzkumné kontejnery, neřízené střely, protiletadlové řízené střely R.550 Magic, nebo protizemní střely AS.12.[1]

Brazilský AT-26 Xavante

Kamerunský letoun Impala Mk.2

Přehled verzí podle:[1]

• MB-326 – Základní dvoumístná cvičná verze letounu.
• MB-326A – Dvoumístná ozbrojená verze se šesti závěsníky. Nepostavena.[2]
• MB-326B – Exportní dvoumístná ozbrojená verze pro Tunisko. Motor Viper 11.[2]
• MB-326D – Neozbrojené dvoumístné letouny prodané společnosti Alitalia pro výcvik pilotů (4 kusy). Motor Viper 11.[2]
• MB-326E – Dvoumístná cvičně-bojová verze s motorem Viper 11.[2]
• MB-326F – Exportní dvoumístná cvičně-bojová verze pro Ghanu. Motor Viper 11.[2]
• MB-326G – Prototyp dvoumístné cvičně-bojové verze s motorem Viper 20 Mk.540, zesílenou konstrukcí a větší nosností výzbroje.[2]
  • MB-326GB – Exportní dvoumístná ozbrojená verze pro Argentinu, Zair a Zambii. Motor Viper 20 Mk.540.[2]
  • MB-326GC – Exportní dvoumístná ozbrojená verze pro Brazílii.[2]
  • EMB-326 Xavante – Brazilské označení MB-326GC stavěných v Brazílii společností Embraer.[2]
• MB-326H – Exportní dvoumístná cvičně-bojová verze pro Austrálii. Stavěna v licenci společností CAC. Motor Viper 20 Mk.540.[2]
• MB-326M – Dvoumístné cvičně letouny pro JAR. Další postavila licenčně společnost Atlas Aircraft pod označením Impala Mk.1. Ty už byly vybaveny závěsníky pro výzbroj.[2]
• MB-326K – Jednomístný lehký bojový letoun, motor Viper 20, zesílená konstrukce, silnější výzbroj.[3]
  • MB-326KD – Exportní verze pro Dubaj.[1]
  • MB-326KB – Exportní verze pro Zair.[1]
  • MB-326KG – Exportní ozbrojená verze pro Ghanu. Motor Viper 11.[1]
  • MB-326KT – Exportní verze pro Tunisko. Motor Viper 11.[1]
  • Impala Mk.2 – Jednomístné lehké bojové letouny MB-326K sestavěné v JAR licenčně společností Atlas. Od MB-326K se liší jinou avionikou a slabším motorem Vipet 20 Mk.540.[3]
• MB-326L – Vylepšená dvoumístná cvičná verze s motorem Viper série 600. Může slouží pro výcvik, ale zachovává si bojový potenciál verze MB-326K.[2]
  • MB-326LD – Exportní verze pro Dubaj.[3]

Commonwealth CA-30 (MB-326H), RAAF

Italskýletoun MB-326

• Argentina Argentina Argentinské letectvo získalo 8 MB-326GB vyrobených v Itálii.[2]
• Austrálie Austrálie Royal Australian Air Force získalo 87 letounů MB-326H a australské námořní letectvo dalších 10 letounů.[2] Částečně vyrobeny licenčně společností Commonwealth Aircraft Corporation (pod označením CA-30). Vyřazeny roku 2001.[1]
• Brazílie Brazílie Brazilské letectvo získalo 167 letounů Embraer AT-26 Xavante, což je licenční verze MB-326GC.[2]
• Konžská demokratická republika Konžská demokratická republika Letectvo Demokratické republiky Kongo
• Dubaj Dubaj Dubajská policie zakoupila pro svou leteckou složku 3 MB-326KD a 1 MB-326LD.[3]
• Ghana Ghana Ghanské letectvo získalo 9 MB-326F[2] a 6 MB-326KG.[3]
• Itálie Itálie Aeronautica Militare získalo celkem 85 letounů MB-326 (z toho 15 předsériových).[2] Později získáno ještě 6 MB-326E (tří z novovýroby a tři přestavbou starších letounů).[2]
• Jihoafrická republika Jihoafrická republika Jihoafrické letectvo získalo 40 neozbrojených letounů MB-326M vyrobených v Itálii a následně dalších 125 licenčních cvičných letounů Atlas Impala Mk.1, které už byly vybaveny závěsníky.[1][2] Roku 1974 bylo v Itálii pro JAR vyrobeno 7 MB-326K a dalších 15 sestavila společnost Atlas pod označením Impala Mk.2.[3]
• Paraguay Paraguay Paraguayské letectvo získalo 10 letounů MB-326GC vyrobených v Brazílii společností Embraer.
• Togo Togo Tožské ozbrojené síly získaly 3 brazilské AT-26 Xavante.[2]
• Tunisko Tunisko Tuniské letectvo získalo 8 MB-326B[2], 8 MB-326KT[3] a 4 MB-326LT.[2]
• Zair Zair Zairské letectvo získalo 17 letounů MB-326GB vyrobených v Itálii.[2] Dále 6 MB-326KB. Roku 1977 byly čtyři letouny MB-326KB zničeny v bojích s Národní frontou osvobození Konga (Front de libération nationale congolaise, FLNC).[4]

• Zambie Zambie Zambijské letectvo získalo 20 letounů MB-326GB vyrobených v Itálii.[2] Roku 2015 bylo provozováno 10 letounů MB-326GB.[5]

Nákres MB-326

Motor Rolls-Royce Viper

Údaje dle:[2]