Adolfína Božena Horská-Kusá

Narodila se v Budapešti v rodině inženýra Františka Votruby a jeho ženy Boženy roz. Laxové.[3] Vyrůstala se čtyřmi sourozenci, mezi nimiž byl nejstarším, bratr Jan Alex (*1884)[4], který byl později koncertním mistrem v pražském Národním divadle, dále bratr Cyril a nejmladší byla sestra Helena[5], pozdější žačka prof. Jana Heřmana a poté hráčka na klavír, která se již narodila v Čechách.[3] Adolfína Božena měla výtvarný talent, který zdědila po svém otci, neboť byl znamenitým kreslířem, soukromým žákem slavného Franze Defreggera. Od svých deseti let začala intenzivněji malovat, věnovala se kresbě i malbě svého okolí.

Kolem roku 1900 se rodina přestěhovala do Čech, konkrétně na pražskou Tejnku.[3] Záhy se přihlásila do soukromé malířské školy[6] krajináře Ferdinanda Engelmüllera a v 19 letech začíná používat pseudonym „Horská“. Tento její pseudonym vyjadřoval výrazný vztah převážně k Vysočině. Po úmrtí prof. F. Engelmüller roku 1924 pokračovala ve studiu u ak. malíře Otakara Štáfla , s nímž podnikla vícero cest do Vysokých Tater, kde vzniklo množství kreseb a obrazů.

Následně absolvovala studijní cesty, zejména po Francii, Německu, Itálii, Maďarsku a Jugoslávii, kde načerpala mnoho uměleckých zkušeností. Zde poznávala nejen krajinu, ale blíže se seznamovala i s obrazy velkých mistrů v galeriích. V letech 1931–1932 žila a studovala v Paříži, stala členkou Société des Artistec Indépedants a rovněž zde i vystavovala.

Kolem roku 1930 se vrátila z Paříže do Prahy, kde měla svůj atelier v Bubenči a následně se představila české veřejnosti výstavou v Topičově salónu v Praze. Kolem roku 1939 se provdala za architekta Karla Kusého (1891–1971)[7] a usadila se ve Skutči [8], kde ve svém atelieru malovala převážně krajiny, květiny a rozličná zátiší. Zemřela ve Skutči na počátku prosince roku 1982[2].

Akademická malířka Adolfína Božena Horská-Kusá vytvořila za svůj život rozsáhlé dílo, s nímž se představila na mnoha výstavách doma i v zahraničí. Námětově si nejvíce oblíbila krajinu a květiny, mistrně ovládala rozličné techniky, např. kresby tužkou, perem i křídou, malbu akvarelem, temperou nebo olejem. Rovněž restaurovala obrazy starých mistrů.