Admiralitní ostrovy

Větší ostrovy v centru skupiny jsou Manus a Los Negros. Spolu s Novou Guineou, Bismarckovým souostrovím a Šalomounovými ostrovy jsou ostrovy Admirality obývány přibližně 40.000 roků. První obyvatelé přišli z jihovýchodní Asie. Prvními Evropany, kteří se do blízkosti ostrovů dostali byli španělští mořeplavci pokoušející se přeplout Tichý oceán od západu na východ, mezi něž patřili Álvaro de Saavedra Céron a Inigo Ortiz de Retez. Za objevitele ostrovů je považován holandský mořeplavec Willem Schouten v roce 1616. Název Ostrovy Admirality byl navržen anglickým mořeplavcem Philipem Carteretem v roce 1767. Od roku 1885 do 1914 byla oblast německou kolonií, součástí Německé Nové Guineje. V listopadu 1914 obsadilo ostrovy australské vojsko. Po válce ostrovy patřily do Commonwealthu a Společnost národů je svěřila jako mandátní území Austrálií. Během druhé světové války ostrovy obsadili japonští vojáci, kteří přistáli na ostrově Manus[1] dne 7. dubna 1942. V roce 1944 zde Spojenci porazili japonské okupanty během Operace Brewer.

V současnosti jsou ostrovy jednou z provincií Nové Guineje. Hlavní město je Lorengau na ostrově Manus, které je propojeno silnicí s letištěm. Jinak doprava je zde lodní. Je zde velmi malý cestovní ruch, i když okolní moře je pro potápěče atraktivní. Mořským průzkumem se zde v roce 1970 zabýval oceánolog Jacques-Yves Cousteau.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Admiralty Islands na anglické Wikipedii.

• Encyklopedické heslo Admiralitní ostrovy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Admiralitní ostrovy na Wikimedia Commons
• (anglicky) Ostrov Manus