Adalbert Eyssert

Profesí byl podnikatelem v Rumburku. Byl veřejně a politicky aktivní. V roce 1854 díky jeho aktivitě vznikla městská nemocnice (Kaiser-Franz-Josefs-Krankenhaus). Na její výstavbu věnoval 4000 zlatých.[4] Později byl starostou Rumburku.[2] Inicioval založení dobrovolného hasičského sboru v Rumburku (1858). Dal rovněž podnět k založení hudebního institutu, odborné textilní školy a městského parku u pošty nebo městských parních lázní.[1][4] Úřad starosty zastával v letech 1856–1868.

Od zemských voleb v roce 1861 zasedal i na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii venkovských obcí, obvod Rumburk, Varnsdorf.[5] Zvolen byl coby nezávislý německý kandidát.[6] Na mandát rezignoval v září 1866.[7] Zemský sněm ho v roce 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii venkovských obcí.[8] K roku 1861 se uvádí jako Adalbert Eyßert, kupec, trvalým bydlištěm v Rumburku.[9]

Zemřel v květnu 1868.[3] V rámci závěti odkázal městu 12 000 zlatých na zřízení průmyslové školy v Rumburku, 10 000 zlatých na další potenciální školský ústav, 3000 zlatých na nemocnici, 4000 na chudinskou a nadační péči a další 2000 zlatých na výstavbu nového kostela.[10]

Do politiky vstoupil i Adalbert Eyssert mladší (1813–1879), obchodník, zemský poslanec a starosta.[2][11] Některé zdroje u něj uvádějí, že on byl starostou města Rumburk.[12] Ovšem dobové nekrology Adalberta Eysserta mladšího to, že by zastával funkci starosty města nezmiňují. Pouze ho uvádějí jako člena obecního zastupitelstva či okresního starostu.[13][14]