Řebříček

Centrum diversity rodu je umísťováno do Středozemí, Malé Asie a na Blízký východ. Řebříček je rozšířen po celé Evropě a dále v Asii, Severní Americe i Africe. Nejvíce druhů je možno najít v jihovýchodní Evropě a severozápadní Asii. V České republice se téměř po celém území vyskytuje s rozdílnou intenzitou 13 druhů, některé druhy jsou běžnější a jiné vzácnější. Konkrétně řebříček sleziníkolistý je v ČR považován za kriticky ohrožený druh.

Řebříčky se nejčastěji vyskytují v mezofytiku na loukách a travnatých mezích. Na půdu nejsou rostliny náročné, nejlépe rostou na písčitých nebo hlinitých, snesou i velké sucho. Na polích se vyskytují převážně jen ve vytrvalých pícninách a dobytek je požírá, ve větším množství je to však krmivo nevhodné pro vysoký obsah hořčin.

Řebříček je světlomilná, vytrvalá bylina s plazivými, vícehlavými oddenky nebo vláknitými kořeny ze kterých vyrůstají 15 až 120 cm vysoké lodyhy. Rostlina má lodyh několik, ty jsou vzpřímené, pevné, sympodiálně větvené a porostlé střídavými, měkkými, řapíkatými nebo přisedlými listy které jsou až na výjimky jednou až třikrát peřenosečně až peřenolaločně dělené. Listy jsou v obryse podlouhlé, vejčité nebo kopinaté, v mládí bývají vlnaté a později olysávají.

Na vrcholech lodyh vyrůstají květní úbory sestavené do bohatých květenství chocholičnatých lat. Jen ojediněle stojí květní úbory samostatně. Uprostřed poměrně drobných úborů s plochými, vydutými nebo vypuklými plevnatými lůžky roste 15 až 75 oboupohlavných květů se zploštělou, pětičetnou, trubkovitou korunnou která bývá bílá, žlutá nebo růžová. Po obvodě lůžka je 5 až 12 jazykovitých samičích květů se širokou ligulou barvy bílé nebo žluté; u některých druhů však jazykovité květy zanikly. Víceřadý střechovitý zákrov je složen ze šupinovitých listenů, z nich vnitřní jsou po okraji suchomázdřité. Květy jsou cizosprašné, opylovány bývají hmyzem. Plodem je tenkostěnná, dorsiventrálně zploštělá nažka se dvěma podélnými žebry a bez chmýru.

Rostliny se mohou rozšiřovat dlouhými větvenými oddenky nebo drobnými semeny - nažkami která roznáší vítr. Na jedné rostlině jich mohou dozrát i desítky tisíců. Nažky klíčí ihned po uzráním, druhým rokem po přezimování již klíčivost částečně ztrácejí. Nejlépe vzcházejí z povrchu půdy a z hloubky do 1 cm, ze 3 cm již nevzejdou. Po vyklíčení se vytvoří nejprve listová růžice a silný kořenový systém. Z kořenového krčku rostou vodorovné oddenky a na jejich koncích vyrůstají nové rostliny, vytváří se tak hustá síť kořenů která ostatní rostliny vytlačuje. Vytržené oddenky snadno opět zakoření.

Rostlina obsahuje ve všech nadzemních částech, hlavně v květech a květenstvích, hodně silic a je proto aromatická. Silice obsahují monoterpeny, sekviterpenové laktony, alkaloidy a další účinné látky. Dále jsou v rostlinách glykosidické hořčiny, třísloviny, falavonoidy a mnohé organické kyseliny. Své uplatnění nacházejí ve farmacii, při výrobě kosmetických přípravků i při ochucování likérů. Rostlina také působí jako silný insekticid a larvicid a fungují jako akumulátor škodlivých kovů, jímá z kontaminované půdy bor, kadmium, měď, molybden, olovo i stroncium.

Drcená nať se přikládá jako lokální anestetikum na podlitiny, pohmožděniny a různé vyrážky, křečové žíly a bércové vředy. Odvary z řebříčku se používají vnitřně k vyvolání pocení při horečkách, jako lék podporující trávení (zvyšuje vylučování žluči), při onemocnění jater, zánětech močových cest i na rozličné ženské choroby nebo při zácpě. Droga má také antibakteriální, protizánětlivé a stahující účinky.

Řebříček je vytrvalá kvetoucí bylina a proto má také estetický význam, je přirozenou součástí mnoha přírodních společenstev. Semena některých druhů, jako např. řebříček chlumní, řebříček obecný, řebříček panonský a řebříček sličný, se přidávají do travních směsí květnatých luk, v parcích i okrasných zahradách. Vzrostlejší druhy, řebříček bertrám, řebříček tužebníkovitý, se používají jako nenáročné trvalky v zahradách nebo jsou oblíbenými druhy k sušení. K řezu se v českých podmínkách využívá nejvíce řebříček obecný který plně rozkvetlý vydrží ve váze dva až tři týdny.

Rod Achillea, do kterého byl v nedávné době vřazen rod Otanthus, je tvořen asi 115 druhy. V závislosti na názorech autorů je rod obvykle členěn do 4 až 5 sekcí, někdy ještě i do podsekcí, které se od sebe různí jak molekulárně, tak i morfologicky, liší se hlavně ve velikosti a množství úborů, v četnosti a barvě jazykovitých květů a ve tvaru listů.

V přírodě České republiky vyrůstají tyto druhy:

• řebříček bertrám (Achillea ptarmica L.)
• řebříček chlumní (Achillea collina (Becker ex Wirtg.) Heimerl)
• řebříček jemnolistý (Achillea crithmifolia Waldst. et Kit.)
• řebříček luční (Achillea pratensis Saukel et R. Länger)
• řebříček obecný (Achillea millefolium L.)
• řebříček panonský (Achillea pannonica Scheele)
• řebříček plstnatý (Achillea tomentosa L.)
• řebříček sleziníkolistý (Achillea asplenifolia Vent.)
• řebříček sličný (Achillea nobilis L.)
• řebříček štětinolistý (Achillea setacea Waldst. et Kit.)
• řebříček tužebníkovitý (Achillea filipendulina Lam.)
• řebříček vratičolistý (Achillea styriaca Saukel et Danihelka)
• řebříček zlatožlutý (Achillea chrysocoma Friv.)

Mimo uvedené druhy se vyskytují i tyto hybridy:

• Achillea ×incognita Danihelka
• Achillea collina × A. pratensis
• Achillea millefolium × A. pratensis

Řebříček je rod jehož některé druhy jsou používané jako okrasné, bývají proto v zahradnických podnicích využívány i další exotické druhy a z nich šlechtěny nové variety. Ty občas unikají do volné přírody a případně se tam i kříží. Mezi známější cizí druhy náleží:

• řebříček ageratolistý (Achillea ageratifolia Ehrh.)
• řebříček bledožlutý (Achillea ochroleuca Ehrh.)
• řebříček Clavennův (Achillea clavennae L.)
• řebříček jemnolistý (Achillea crithmifolia Waldst. & Kit.)
• řebříček krétský (Achillea cretica L.)
• řebříček oddálený (Achillea distans Waldst. & Kit. ex Willd.)
• řebříček přímořský (Achillea maritima (L.) Ehrend. & Y. P. Guo)
• řebříček širolistý (Achillea macrophylla L.)
• řebříček velkolistý (Achillea grandifolia Friv.)
• řebříček žlutý (Achillea ageratum L.)

a známější hybridy:

• Achillea × morisiana Reichenb.
• Achillea × wilczeki Sunderm[1][2][3][4][5][6][7]

• 
  Řebříček tužebníkovitý
• 
  Řebříček velkokvětý
• 
  Řebříček žlutý
• 
  Řebříček oddálený

• Obrázky, zvuky či videa k tématu řebříček na Wikimedia Commons
• Taxon Achillea ve Wikidruzích
• Slovníkové heslo řebříček ve Wikislovníku