Abecední seznam členů rodiny

Abecední seznam členů rodiny obsahuje označení jednotlivých rodinných příslušníků v češtině, a to včetně výrazů, které už se dnes běžně neužívají. Seznam je uspořádán abecedně, tematické rozdělení najdete v článku Seznam členů rodiny.

Označení vzdálenějších příbuzných nikdy nebylo zcela ustálené, lišilo se dobově i teritoriálně. Seznam obsahuje i některé další výrazy, související s příbuzenstvím.

• bába, – otcova/matčina matka, též babka, babička
• bratr – mužský sourozenec, též brácha (domácké), brat (zastaralé),
• bratrana – strýcova dcera, dnes sestřenice,
• bratranec – strýcův syn, též bratran, bratřec, bratřenec, dříve se rozlišoval strýčenec, tetěnec, ujčenec,
• bratranec, druhý - vzdálenější bratranec, prastrýcův vnuk, též bratranec druhého stupně, analogicky druhá *sestřenice, třetí bratranec atd.
• bratranice – bratrova dcera, dnes neteř,
• bratrovec – bratrův syn, synovec,
• bratřina – bratrova žena, švagrová,
• dcera – přímý ženský potomek v první generaci,
• děd, – otcův/matčin otec, též děd (knižní), dědek (expresivní), děda (běžné označení), dědeček
• deveř – manželův bratr, dnes švagr,
• dítě – syn nebo dcera, potomek v první generaci,
• choť – manžel nebo manželka,
• kmotr – muž, který se účastní křtu dítěte a zavazuje se, že o něj bude pečovat v případě ztráty rodičů, duchovní příbuzný, též kmoch,
• kmotra – žena , která se účastní křtu dítěte a zavazuje se, že o něj bude pečovat v případě ztráty rodičů, duchovní příbuzná,
• kmotřenec – chlapec vůči kmotrovi nebo kmotře,
• kmotřenka – dívka vůči kmotrovi nebo kmotře.
• levoboček – syn mimo manželství, hanlivě bastard, vulgárně parchant či panchart.
• macecha – nevlastní matka, též pěstounka,
• máma – ženský rodič, matka,
• manžel – mužský člen manželství, též muž, choť,
• manželka – ženský člen manželství, též žena, choť,
• matka – ženský rodič, též máma (domácké), máť (zastaralé),
• neteř – sestřina/bratrova dcera, též neť,
• nevěsta – obecně přivdaná žena, tj. např. snacha, švagrová, stryna, dnes manželka na svatbě.
• otčím – nevlastní otec, též pěstoun,
• otec – mužský rodič, též táta (domácké), ot[1]^[zdroj?!] (zastaralé),
• otec, zmáčený – otec neznámý,
• pastorek – nevlastní syn,
• pastorkyně – nevlastní dcera
• pohrobek – dítě, které se narodilo až po smrti otce,
• polobratr – bratr, s nímž má probant společného jen jednoho rodiče,
• polobratr, jednobřišní – polobratr, s nímž má probant společnou matku,
• polobratr, jednokrevní – polobratr, s nímž má probant společného otce,
• polosirota - dívka, která přišla o jednoho z rodičů,
• polosirotek – chlapec, který přišel o jednoho z rodičů,
• potet – sestřin syn, sestřenec,
• pra- předpona pro vyjádření předcházející nebo následné generace: pravnuk – syn vnuka nebo vnučky, praprastrýc – pradědův bratr. V minulosti se běžně užívala i pro vzdálenější příbuzné, např. pratchán, prasestřenec apod. Ve staré češtině se navíc místo zmnožování předpony pra- užívaly i jiné předpony, rozlišené pro předcházející a následné generace, např.: praděd, prapraděd, předděd, nadděd; pravnuk, prapravnuk, zavnuk, podvnuk
• prarodiče – rodiče rodičů,
• prasnacha - vnukova žena,
• pratchán - mužův nebo ženin děd,
• pratchyně - mužova nebo ženina babička,
• prazeť - vnuččin muž,
• probant – osoba, od níž se zahajuje genealogický výzkum, též střen
• prvenec – první syn, následovník
• rodiče – otec a matka,
• sestra – ženský sourozenec, též ségra (domácké), či švica
• sestrovec – syn otcovy nebo matčiny sestry, tetěnec, dnes bratranec,
• sestřenec – sestřin syn, též potet,
• sestřenice – strýcova dcera, též bratrana, dříve se rozlišovala strýčena, tetěnice, ujčena,
• sirota – dcera, která přišla o otce a matku,
• sirotek – syn, který přišel o otce a matku,
• snacha – synova žena,
• sourozenec – bratr nebo sestra,
• spratek – nemanželský syn, též parchant, levoboček,
• starosvat – svat, zeťův nebo snašin otec
• stařeček – matčin otec, dnes běžně děda,
• stařenka – matčina matka, též starucha, dnes běžně babička,
• strýc - otcův bratr,
• strýčena – dcera otcova bratra, též strýčenice, bratrana, dnes sestřenice,
• strýčenec – syn otcova bratra, též bratran, bratřec, bratřenec, dnes bratranec,
• stryna – žena otcova bratra, dnes teta,
• střen - osoba, od níž se zahajuje genealogický výzkum, též probant,
• svak – obecně přiženěný muž, tj. např. zeť, švagr, tetec,
• svat – zeťův nebo snašin otec, též starosvat,
• svatka – zeťova nebo snašina matka, též starosvatka,
• svokr - švagr,
• syn – přímý mužský potomek v první generaci,
• synovec – bratrův syn, též bratrovec, nebo sestřin syn, též sestřenec
• synovkyně – bratrova dcera, též bratranice, dnes neteř,
• švagr – sestřin muž, též švakr, svokr,
• švagrová – bratrova žena, též bratřina,
• švekr – ženin otec, tchán,
• švekruše – ženina matka, tchyně,
• švigrfotr - tchán
• švigrmutra - tchyně
• táta – mužský rodič, otec
• test – ženin otec, tchán,
• testa – ženina matka, tchyně,
• teta – otcova sestra, matčina sestra,
• tetec – muž otcovy sestry, dnes strýc,
• tetěnec – syn otcovy nebo matčiny sestry, též tetčic, tetěnec, sestrovec, dnes bratranec,
• tetěnice – dcera otcovy nebo matčiny sestry, též tetěna, dnes sestřenice.
• tchán – ženin otec, též test, švekr,
• tchyně – ženina matka, též testa, švekruše,
• ujčen – syn matčina bratra, též ujčenec, dnes bratranec,
• ujčena – dcera matčina bratra, též ujčenice, dnes sestřenice,
• ujčina – žena matčina bratra, dnes teta,
• ujec – matčin bratr, dnes strýc,
• vdova – žena, která přišla o muže,
• vdovec – muž, který přišel o ženu,
• vlastňata – děti vzájemných bratranců a sestřenic,[2]
• vlastnice, vlastnička – dcera bratrance nebo sestřenice některého z rodičů,[2]
• vlastník, vlastňánek – syn bratrance nebo sestřenice některého z rodičů,[3]
• vnouče – synovo nebo dceřino dítě,
• vnučka – synova nebo dceřina dcera,
• vnuk – synův nebo dceřin syn,
• zelva – ženina sestra, též zelvice, dnes švagrová,
• zeť – dceřin muž,
• ženich - přiženěný muž, novomanžel na svatbě/veselce.