Abaka (vlákno)

Abaka je vlákno z listů banánovníku textilního (Musa textilis) pěstováného převážně na Filipínách.[1]

Vlákno abaky 40 x zvětšené

Pěstování a sklizeň

Kmen banánovníku dosahuje až 6 metrů výšky a asi 5 cm tloušťky. Rostlina má kolem 20 listů, z jejichž žilek se získávají až dva metry dlouhá vlákna. Žilky se zbavují pochev ručním nebo strojovým loupáním (dekortikátor) a suší na slunci. Čistým, suchým vláknům se pak obvykle říká manilské konopí (protože přes přístav ve filipínské Manile se dopravuje skoro celá světová produkce tohoto materiálu; seté konopí je na rozdíl od manilského lýkové vlákno).[2] Ze 100 kg listů se získává 1,5-3,5 kg vláken. [3]

Vlastnosti

Vlákno sestává z 84 % celulozy a 5 % ligninu. Délka vláken (na prodej) = 100-200 cm, tloušťka/průměr 150-260 µm, specifická hmotnost = 1,5 g/cm³, tažnost (do přetrhu) 7,8-8 %, tažná pevnost 980 N/m², navlhavost 5,8 %, odolnost proti účinkům mořské vody.[2] [3]

Výroba a použití

Ve 2. dekádě 21. století dosáhla celosvětově průměrná roční sklizeň cca 80 tisíc tun s výnosem 125 milionů USD, na které se podílely Filipíny s téměř 90 %.[4] Více než 80 % vláken se používalo na výrobu papíru, na textilní výrobky asi 12 % abakových vláken tj řádově 10 tisíc tun ročně.[5]

Výroba příze

  • Abaková vlákna se údajně mohou spřádat podobnou technologií jako např. sisal.[2] Ve světě však není známý žádný praktický příklad zpracování tímto způsobem.
  • Tanagak je monofilní příze zhotovená svazováním jednotlivých vláken cca 2 metry dlouhých. U nejjemnějšího vlákna (150 µm = 26,4 tex) připadá na váhu 1 kg cca 25 km příze, ve které jsou vlákna spojena cca 12 tisíci uzly.[6]
K výrobě tanagaku patří urovnání svazku sušených vláken, česání/kartáčování a svazování/spojování konců vláken uzlíky. Jedna vazačka může vyrobit denně 0,5 kg příze (podle jiných údajů 1 kg za týden[6]). Kilogram sušených vláken se prodává za cca 2 €, tanagaková příze má hodnotu cca 8 €/kg.
Ve 2. dekádě 21. století byla na Filipínách zaznmenána roční výroba tanagaku kolem 3,5 tun. V roce 2014 byl plánován projekt racionalizace sklizně abaky a výroby příze tanagak, která se měla zvýšit na 14,4 ročních tun. Projekt měl být financován Světovou bankou a zčásti filipínskou vládou celkovou částkou 750 tisíc €. Týkal se 6 výrobních družstev se 370 členy ve filipínské provincii Sarangani. V rámci projektu se měla např. zvýšit produktivita vazačky tak, že by vyrobila kilogram příze za den (což odpovídá výkonu nejméně 25 uzlů za minutu).[7] O realizaci tohoto projektu nebylo do roku 2022 nic publikováno.
  • V roce 2015 byl konstruován a jako prototyp odzkoušen jednoduchý stroj na výrobu příze z jednotlivých abakových vláken obeskaných polyesterovým filamentem. Stroj v ceně cca 1500 € měl produkovat asi 2,5 kg příze za den.[6] O použití stroje v praxi není nic známo.
  • Papírová příze na surovinové bázi abakových vláken. Švýcarská firma QWSTION vyvinula ve spolupráci s taiwanskou společností Tainan ve 2. dekádě technologii výroby příze a tkanin na tomto principu. Údaje o technice a množství výroby nebyly dosud publikovány.[8]

Tkaniny z abaka

Téměř všechny tkaniny z abaka se vyrábějí na ručních stavech

  • technikou t´nalak na horizontálních stavech (vzorováním pod údajným vlivem mystických představ, z jednotlivých vláken barvených na způsob ikat) [9]
  • technikou sinamay[10]
  • tkaní svazků vláken (viz galerie)

Tkaniny z papírové abakové příze se vyrábějí na bezčlunkových strojích jako plátna nebo popelíny s hmotností cca 250 g/m²..[8]

Výroba provaznického zboží

je už od konce 20. století stále více omezována konkurencí syntetických výrobků.[2]

Speciální papír

Více než 80 % manilského konopí se používá na výrobu speciálního papíru (filtry, bankovky atd.).[2]

Recyklované manilské konopí

Filament z recyklovaného manilského konopí[11] se nabízí jako příze na ruční práce. Je to příze z recyklovaných abakových zbytků a podřadných vláken vyrobená na způsob viskózového filamentu, označovaná také jako banánová nebo palmová příze.

Související články

Banánovník textilní, Rostlinná textilní vlákna, Sisal,

Galerie abaky

Sklizeň a dekortikace abaky

Textilní zpracování vláken

Literatura

  • Kiessling/Matthes: Textil-Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6
  • Franck: Bast and other plant fibres, Woodhead Publishing Ltd., Cambridge 2008, Registered in England No. 2395953
  • Robinson: Abaca: A Cordage Fiber, U.S. Department of Agriculture 1953, digit. 2016-07-21

Reference

  1. Definition of abaca [online]. Meriam Webster, 2022 [cit. 2022-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Franck: Bast and Other Plants Fibres, Woodhead Publishing 2005, ISBN 1-85573-684-5, str. 315-321
  3. Abaca Fibre [online]. Cambridge Universiy Press, 2022 [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Production and marketing practices of abaca [online]. FAO, 2022 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Abaca Fiber Market Size [online]. Grand View Research, 2021 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Design, Fabrication, and Evaluation of a Village-�Scale Yarning Machine [online]. Visayas State University Philippines, 2015 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Summary of Investment [online]. Academia, 2014 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Banantex [online]. Haute Innovation, 2019-02-24 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
  9. The dreamweaver of Lake Sebu [online]. ILO, 2011-12-02 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
  10. Products [online]. philippine sinamay, 2006 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
  11. (anglicky) Filament z abaky Archivováno 2. 12. 2008 na Wayback Machine

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.