Abú al-Hasan Alí ibn Muhammad al-Qalasádí

Abú al-Hasan Alí ibn Muhammad al-Qalasádí
Abú al-Hasan Alí ibn Muhammad al-Qalasádí
Narození	1412; Baza
Úmrtí	1486 (ve věku 73–74 let) nebo 10. prosince 1486 (ve věku 73–74 let); Béja
Povolání	matematik
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Abú al-Hasan Alí ibn Muhammad al-Qalasádí (1412 v Baza, Španělsko – 1486 v Béja, Tunis) byl arabský matematik a islámský učenec. Žil v Granadě v období před koncem španělské rekonquisty a zánikem posledního arabského emirátu v Jižním Španělsku.

Je znám tím, že značně ovlivnil algebraický zápis výpočtů a vytvořil podmínky pro zavedení algebraického symbolismu. Vytvořil mnoho knih o aritmetice a algebře, z nichž nejvýznamnější jsou al-Tabsira fi'lm al-hisab (arabsky لتبصير في علم الحساب – "Objasnění nauky o počtech")[1] a Kašf al-mahdžúb minilm al-ghubár (Odhalení roušky z vědy ghubár) Ghubár v názvu je synonymum pro písemnou aritmetiku).[2]

Al-Qalasádí zemřel v roce 1486 v africkém vyhnanství v Tunisu.[3]

Dílo

V islámské matematice, al-Qalasādī udělal první kroky k vytvoření algebraickému zápisu. Jeho práce vyšla dvě stě let po díle Ibn al-Banny, který sám byl první, který se o toto pokusil od dob Diofanta a Brahmagupty, kteří žili ve starověku.[1]

U zápisů jeho předchůdců chyběly symboly pro matematické operace. Jeho zápisy byly prvními, které tyto symboly měly.[4] Při jejich zápisu používal nejčastěji prvních znaků pro arabská slova související s těmito početními operacemi.

Příklady zápisu[2]:

Pro zápis znaménka pro sčítání (+) používá slovo wa znamenající arabsky "a"
Pro zápis znaménka pro odčítání (-) používá slovo illa znamenající arabsky "méně"
Pro zápis znaménka pro násobení (.) používá slovo fi znamenající arabsky "krát"
Pro zápis znaménka pro dělení (:) používá slovo ala znamenající arabsky "přes"
Kořen, neznámou zapisuje jako j (první písmeno slova jadah)
V rovnicích pro neznámou (x) používá první písmeno slova šaj znamenající arabsky "věc".
Pro druhou mocninu neznámé (x²) používá první písmeno slova mál.
Pro třetí mocninu neznámé (x³) používá první písmeno slova kab.
Pro druhou odmocninu používá první písmeno slova džidhr(písmeno ﺟ), které arabsky znamená odmocnina, kořen. Tento znak se píše nad odmocňovaným číslem.
Znakem pro rovnost (=) je písmeno l, pravděpodobně poslední písmeno slova adala (rovnost).

Reference

(anglicky) Abu'l Hasan ibn Ali al Qalasadi na MacTutor Biography
Juškevič A. P.: Dějiny matematiky ve středověku, Academia, Praha 1977, str. 266 - 267
Juškevič A. P.: Dějiny matematiky ve středověku, Academia, Praha 1977, str. 185
Boyer 1991, "Revival and Decline of Greek Mathematics" p. 178) "The chief difference between Diophantine syncopation and the modern algebraic notation is the lack of special symbols for operations and relations, as well as of the exponential notation."

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[MacTutor-1] (anglicky) Abu'l Hasan ibn Ali al Qalasadi na MacTutor Biography

[juškevič-2] Juškevič A. P.: Dějiny matematiky ve středověku, Academia, Praha 1977, str. 266 - 267

[juškevič185-3] Juškevič A. P.: Dějiny matematiky ve středověku, Academia, Praha 1977, str. 185

[Boyer-4] Boyer 1991, "Revival and Decline of Greek Mathematics" p. 178) "The chief difference between Diophantine syncopation and the modern algebraic notation is the lack of special symbols for operations and relations, as well as of the exponential notation."