ATSF řada 1158
V roce 1910 dodala lokomotivka Baldwin společnosti ATSF dvě nezvykle vypadající lokomotivy Malletova uspořádání. Lokomotivy měly dvoudílný kotel, jehož obě části byly spojeny s příslušnou částí pojezdu. Obě části kotle pak byly spojeny pohyblivě prostřednictvím kulových přírub (1158) nebo vlnovce (1159).
| Parní lokomotiva ATSF řady 1158 | |
|---|---|
| |
| Lokomotiva 1159 s kotlem propojeným vlnovcem | |
| Základní údaje | |
| Výrobce | Baldwin |
| Rok výroby | 1910 |
| Počet vyrobených kusů | 2 |
| Provozovatel | ATSF |
| Období provozu | 1910–1929 |
| Hmotnost a rozměry | |
| Hmotnost ve službě | 178 t |
| Adhezní hmotnost | 144 t |
| Rozchod kolejí | 1 435 mm |
| Průměr hnacích a spřažených dvojkolí | 1 752 mm (69“) |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | (1´C)´C 1´ |
| Rozvod | Walschaerts/Heusinger |
| Počet válců | 2+2 |
| Průměry válců | 610/965 mm (24“/38“) |
| Zdvih pístů | 711 mm (28“) |
| Přetlak páry | 15 bar (220 psi) |
| Výhřevná plocha | 335 m² (3610 sq. ft) |
| Plocha přehřívače | 60 m² (650 sq. ft) |
| Plocha roštu | 4,9 m² (53 sq. ft) |
| Lokomotivy ATSF | |
S řešením děleného kotle přišel Samuel Vauclain z lokomotivky Baldwin, který se opíral o zjištění, že spaliny již ve vzdálenosti 22 stop od topeniště nepředávají žádné další teplo vodě. Válcový kotel proto ukončil v této délce a dále pokračoval válcový plášť, který v sobě ukrýval přehřívač Buck-Jacobs, který se podobal žárotrubnému kotli malé délky, vyhřívaný přestupník a předehřívač vody, obojí podobné konstrukce, jako přehřívač. Kotel tohoto typu se vyskytoval v pevném provedení i v kloubovém provedení.
U lokomotiv s kloubovým kotlem uváděl výrobce několik výhod oproti lokomotivám Mallet s pevným kotlem:
- větší stabilitu při průjezdu obloukem, jelikož přední část kotle nevybočuje vně oblouku
- pouze jediné kloubové vedení páry – mezi vysokotlakým parním strojem a přestupníkem
- odpadá kluzné uložení kotle na předním podvozku
- nižší namáhání koleje při průjezdu obloukem
Kotle lokomotiv 1158 a 1159 byly téměř shodné, lišily se především poddajným spojem. Zatímco u lokomotivy 1158 byly použity na obou částech kotle kulové příruby a mezi nimi teleskopický spojovací článek, u stroje 1159 byly obě části kotle spojeny vlnovcem složeným z 50 ocelových prstenců. Přestože byl vlnovec chráněn proti přímému účinku spalin válcovým nástavcem na zadní části kotle (viz obrázek), docházelo i tak k usazování sazí a popela v záhybech a k poškozování vlnovce. Na obrázku spojení pomocí teleskopického spojovacího článku s kulovými přírubami je vidět umístění přehřívače v zadní části kotle a přestupníku (viz též Regenerátor páry) v přední části.
Další zvláštností lokomotiv byl skříňový kotel Jacobs-Shupert – konstrukce techniků Santa Fe. Zatímco klasický skříňový kotel tvoří dvě stěny držené v odstupu rozpěrkami, zde byl tvořen jednotlivými plechovými kanály (žebry) s otvory umožňujícími cirkulaci vody a páry.
Lokomotivy byly vyřazeny v roce 1927, resp. 1929.
Kloubové dilatační a otočné propojení děleného kotle.
Vlnovcové dilatační a otočné propojení děleného kotle.
Související články
- ATSF řada 3300 - společnost ATSF použila kloubové uspořádání kotle ještě jednou, a to v roce 1911 u čtyř lokomotiv ze 24-kusové série řady 3300.