AP1000

Design reaktoru AP1000 vychází z jeho menší verze AP-600 a staršího úspěšného System-80 z generace II+.[1]

Samotný návrh AP1000 byl schválen roku 2005 Nuclear Regulatory Commission (NRC) jako unifikovaný návrh, to znamená, že každý systém AP1000 by měl být identický. V lednu 2006 NRC certifikovala reaktor a tím potvrdila a povolila, aby mohl být v budoucnu postaven.

V prosinci 2011 NRC schválilo výstavbu první jaderné elektrárny v USA, která bude používat tento design.

Reaktory AP1000 nebo jeho modifikace je plánováno postavit ještě na několika dalších místech a dalších zemích:

1. září 2021 podepsal prezident Ukrajiny Zelenskyj smlouvu o spolupráci s americkou firmou Westinghouse při dostavbě 4. bloku, ve kterém by měly být využity americké součástky z tamní nedokončené jaderné elektrárny.[2][3] Smlouva mimo jiné zahrnuje stavbu čtyř dalších jaderných reaktorů na Ukrajině. 7. listopadu 2021 navštívili inženýři z firmy Westinghouse jadernou elektrárnu a také její 3. nedokončený blok, který byl prověřen a mělo se dospět k projektu s reaktorem AP1000 zabudovaného v budově VVER-1000/320. 24. listopadu 2021 bylo rozhodnuto 3. blok dokončit jako VVER-1000/320, protože se dospělo k závěru, že téměř hotový VVER-1000 by bylo velmi nákladné přestavět na AP1000. Dokončit 3. blok dostane za úkol Škoda JS, jediná firma krom Atomstrojexportu, která je stále schopna tlakovou nádobu VVER-1000 vyrobit. (poslední třetí tlaková nádoba tohoto typu byla vyrobena v druhé polovině 90. let pro druhý blok Temelína). Turbína třetího bloku byla již vyrobena ukrajinskou firmou Turboatom a ostatní díly byly vyrobeny již v 90. letech a jsou uskladněny v konzervaci na staveništi. Po dokončení bloků 3 (jako VVER) a 4 (jako AP1000) se plánuje postavit 5. blok opět s technologií AP1000.

Po dokončení pilotního projektu v Chmelnické jaderné elektrárně je v plánu výstavba dalších 14 bloků na Ukrajině na základě technologií AP1000.[4][3]

Čtyři reaktory AP1000 byly postaveny v Číně v jaderné elektrárně Sanmen a jaderné elektrárně Haijan.[5] Sanmen 1 a 2 byly připojeny k síti 2. července 2018, respektive 24. srpna 2018. Haijan 1 zahájil komerční provoz 22. října 2018, Haijan 2 dne 9. ledna 2019.

V roce 2014 vyrobila společnost China First Heavy Industries první tlakovou nádobu reaktoru AP1000 vyrobené v tuzemsku pro druhý blok AP1000 jaderné elektrárny Sanmen.[6]

V roce 2020 byly provedeny přípravy staveniště pro Haijan, Lufeng, Sanmen a Sü-ta-pao pro výstavbu dalších osmi AP1000.

V říjnu 2015 bylo oznámeno, že technologie pro jadernou elektrárnu İğneada v Turecku bude pocházet od americké firmy Westinghouse Electric Company v podobě dvou AP1000 a dvou CAP1400. [7]