Rovenská jaderná elektrárna
Rovenská jaderná elektrárna (ukrajinsky Рівненська АЕС – Rivnenska AES; rusky Ровенская АЭС – Rovenskaja AES) je jaderná elektrárna v Rovenské oblasti na Ukrajině. Leží na řece Styr, která slouží jako zdroj chlazení, u města Varaš, které vzniklo současně s její výstavbou.
Rovenská jaderná elektrárna | |
---|---|
Stát | Ukrajina |
Umístění | Varaš, Rovenská oblast |
Stav | V provozu |
Začátek výstavby | Jednotka 1: 1. 8. 1973 Jednotka 2: 1. 10. 1973 Jednotka 3: 1. 2. 1980 Jednotka 4: 1. 8. 1986 |
Zprovoznění | Jednotka 1: 22. 9. 1981 Jednotka 2: 29. 7. 1982 Jednotka 3: 16. 5. 1987 Jednotka 4: 6. 4. 2006 |
Vlastník | Energoatom |
Zhotovitel | Atomstrojexport |
Provozovatel | Energoatom |
Jaderná elektrárna | |
Reaktory v provozu | 1 × 381 MW 1 × 376 MW 2 × 950 MW |
Plánované reaktory | 1 × 950 MW |
Elektrická energie | |
Celkový výkon | 2 657 MW |
Roční výroba | 16 139 GW·h (2016) |
Koeficient využití | 69,34% |
Souřadnice | 51°19′40″ s. š., 25°53′30″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie a technické informace
Elektrárna Rovno je vybavena čtyřmi ruskými tlakovodními jadernými reaktory. Dvěma staršími typu VVER-440 V213 s hrubým výkonem dvakrát necelých 450 MW a dvěma novějšími a výkonnějšími VVER-1000 V320 s výkonem dvakrát necelých 1000 MW.
Celkový výkon elektrárny je tak zhruba 2800 MW a provozuje ji státní společnost Energoatom.
Výstavba první reaktoru započala 1. srpna 1973, výstavba druhého 1. října 1973. Do provozu byly uvedeny 31. prosince 1980, respektive 30. prosince 1981.
Se stavbou třetího reaktoru se začalo 1. února 1980 a se stavbou čtvrtého 1. srpna 1986. Třetí byl uveden do provozu 21. prosince 1986 a čtvrtý až 10. října 2004 a to díky kompenzaci, kterou Ukrajina získala od EU za odstavení 3. bloku v Černobylu v roce 2000.
Plán na rozšíření elektrárny o jeden další vlok VVER 1000/320 byl zrušen v roce 1990 kvůli zavedení zákonu o zákazu stavbě nových reaktorů na Ukrajině a i přes jeho zrušení v roce 1993 už plán nebyl oficiálně obnoven.[1]
V roce 2021 oznámil prezident Zelenskyj výstavbu jednoho nového reaktoru AP1000 od americké firmy Westinghouse.[2]
Informace o reaktorech
Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Začátek
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Licence do | Odstavení | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Čistý | Hrubý | |||||||
Rovno-1 | VVER-440/213 | 381 MW | 420 MW | 1. 8. 1973 | 31. 12. 1980 | 21. 9. 1981 | 22.12. 2010 | prodlouženo do 22. 12. 2030 |
Rovno-2 | VVER-440/213 | 376 MW | 415 MW | 1. 10. 1973 | 30. 12. 1981 | 30. 7. 1982 | 22. 12. 2011 | prodlouženo do 22. 12. 2031 |
Rovno-3 | VVER-1000 /320 | 950 MW | 1000 MW | 1. 2. 1980 | 21. 12. 1986 | 16. 5. 1987 | 11. 12. 2017 | životnost 60 let |
Rovno-4 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1. 8. 1986 | 10. 10. 2004 | 6. 4. 2006 | 6. 7. 2035 | životnost 60 let |
Rovno-5 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Plány zrušeny v roce 1990 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kernkraftwerk Riwne na německé Wikipedii.
- Nuclear power in the Soviet Union by B.A. Semenov*
- Westinghouse signs ‘historic agreement’ to supply four reactors to Ukraine. Global Construction Review [online]. 2021-09-09 [cit. 2021-10-29]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rovenská jaderná elektrárna na Wikimedia Commons