Záporožská jaderná elektrárna

Rozhodnutí postavit jadernou elektrárnu v Záporožské oblasti podle unifikovaného sovětského projektu jaderných elektráren s reaktory typu VVER-1000 přijala Rada ministrů SSSR v roce 1977. V roce 1979 byla započata výstavba pomocných zařízení a infrastruktury. V roce 1980 byl schválen technický projekt výstavby první etapy jaderné elektrárny sestávající ze 4 energetických bloků.

V roce 1980 začala výstavba samotných bloků. V letech 1984-1987 stihly být uvedeny do provozu čtyři energetické bloky a v roce 1988 byl přijat projekt rozšíření elektrárny zahrnující stavbu dalších dvou reaktorů identického typu.[2] V srpnu 1989 byl do sítě připojen blok č. 5. Spuštění šestého energetického bloku bylo plánováno na rok 1990 a jeho dokončenost dosahovala téměř sta procent, ale kvůli vyhlášenému zákazu výstavby nových bloků v Ukrajinské svazové republice to nenastalo, jeho výstavba byla v roce 1990 zastavena. Po zrušení zákazu v roce 1993 se výstavba v letních měsících roku 1993 rozběhla a v roce 1995 byl blok připojen do sítě. Od uvedení šestého bloku do provozu v roce 1996 se Záporožská jaderná elektrárna stala největší jadernou elektrárnou v Evropě.

Výstavba bloků

Elektrárna byla vybudována dle plánu čtyř tlakovodních reaktorů VVER 1000/320, každý o nominálním výkonu přibližně 1000 MW.

Reaktory 1 až 5 byly uvedeny do provozu v rozmezí let 1985–1989, poslední šestý blok v roce 1996. Záporožská jaderná elektrárna se od svého spuštění stala první jadernou elektrárnou, která od svého spuštění vyrobila 1 bilion kWh elektřiny, stalo se tak 29. března 2015 v 11:40 hodin.[3]

V roce 2017 proběhla modernizace třetího bloku [4] a v roce 2021 byla dokončena modernizace páteho bloku.[5] Modernizace rovněž umožňuje prodloužení provozu těchto bloků o 10 let.

28. listopadu 2014 v 19:24 byla vypnuta třetí jednotka. K odpojení došlo z důvodu poškození vinutí napěťového transformátoru napájecí sekce. Výpadek v elektrárně vedl k blackoutu v Oděse a Ternopilu. 5. prosince byla jednotka podle plánu připojena k síti.

Brzy ráno dne 4. března 2022 byla během ruské invaze více než hodinu ostřelována, načež vypukl požár v nedaleké pětipatrové výcvikové budově. Zasažena byla oblast v blízkosti jednoho z reaktorů (vzdáleného asi 450 metrů od budovy), který byl sice v rekonstrukci a tedy mimo provoz, avšak jaderné palivo obsahoval. K jeho poškození však nedošlo. Záchranným složkám se požár podařilo dostat pod kontrolu a zcela uhasit. Podle ředitele elektrárny byla bezpečnost týkající se radiace zajištěna. Vzhledem k závažnosti situace Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vyzvala k ukončení bojů u jaderné elektrárny. K útoku se vyjádřila i česká jaderná fyzička Dana Drábová, podle níž ruští vojáci porušili ženevské konvence, neboť tím ohrozili civilní obyvatelstvo.[6][7][8][9][10][11][12]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zaporizhzhia Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Záporožská jaderná elektrárna na Wikimedia Commons