2S7 Pion
2S7 Pion (rusky: 2С7 Пион, česky: Pivoňka) je sovětské, resp. ruské samohybné dělo ráže 203,2 mm z poloviny 70. let 20. století, osazené na podvozku vycházejícího z tanku T-80. Dělo je vybaveno automatickým nabíjecím zařízením, nabíjí při všech úhlech náměru, rychlost střelby činí až 2 rány za minutu. Dostřel se speciálními raketovými náboji dosahoval 50 až 60 km, při použití běžné munice 37,5 km.
2S7 Pion | |
---|---|
Typ vozidla | samohybné dělo |
Země původu | Sovětský svaz |
Historie | |
Období výroby | 1975 – 1990 |
Ve službě | 1976 – dosud |
Základní charakteristika | |
Posádka | 7 |
Délka | 13,1 m |
Šířka | 3,4 m |
Výška | 3 m |
Hmotnost | 46,5 t |
Pancéřování a výzbroj | |
Pancéřování | max 10 mm |
Hlavní zbraň | 1 × kanón 2A44 ráže 203,2 mm |
Pohon a pohyb | |
Pohon | vznětový přeplňovaný vidlicový dvanáctiválec V-46-I 840 hp |
Odpružení | torzní tyče |
Max. rychlost | 50 km/h |
Dojezd | 675 km |
Původně šlo o tajnou zbraň, jejímž cílem bylo ničit dělostřelecká stanoviště, způsobovat škody a zmatek na shromaždištích, ničit opevnění a živou sílu protivníka. Možné bylo i střílet náboje s jadernou hlavicí.
Poprvé byl u sovětské armády identifikován v roce 1975, a tak byl NATO nazýván M-1975 (označení M-1975 také obdržel 2S4 Tulpan).
Uživatelé
Současní uživatelé
- Bělorusko, Rusko, Ázerbájdžán, Uzbekistán, Ukrajina, Gruzie, Angola (získány v roce 2000 z ČR[1]), [[]], KLDR
Bývalí uživatelé
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2S7 Pion na anglické Wikipedii.
- Archived copy [online]. [cit. 2014-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-23. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 2S7 Pion na Wikimedia Commons
- Sovětské pivoňky chrlily granáty a oheň