18. návštěvní expedice (ISS)

• Andreas Mogensen (1), palubní inženýr 1, ESA
• Ajdyn Aimbetov (1), palubní inženýr 2, Kazachstán

V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

• Thomas Pesquet, palubní inženýr 1, ESA
• Sergej Prokopjev, palubní inženýr 2, Roskosmos (oddíl CPK)

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), trvale obydlené od začátku listopadu 2000 se střídaly základní posádky, přičemž jejich dopravu zajišťovaly amrické raketoplány Space Shuttle a ruské lodě Sojuz. Volná místa v Sojuzech, nevyužitá pro dopravu členů základních posádek, obsazovali členové krátkodobých návštěvních posádek, kterých v letech 2000–2009 bylo celkem sedmnáct. Od roku byly Sojuzy plně vytížené dopravou základních posádek, volná místa se objevila až roku 2015 v Sojuzu TMA-18M v souvislosti s ročním letem Scotta Kellyho a Michaila Kornijenka.

Jedno volné místo obsadil v srpnu 2013 astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen, na základě dohody ESA a Roskosmosu.[1]

Druhé volné místo Roskosmos už v říjnu 2012 rezervoval pro kosmického turistu získaného společností Space Adventure. V květnu 2013 Space Adventures zveřejnila informaci, že jejím kandidátem na kosmické let je britská zpěvačka Sarah Brightmanová.[1] Brightman skutečně v druhé polovině ledna zahájila výcvik ve Středisku přípravy kosmonautů, ale už po třech týdnech se vrátila do Anglie. V dubnu se vrátila, ale koncem měsíce opět odletěla z Ruska a v polovině května 2015 oznámila, že z rodinných důvodů ruší své plány na kosmický let.[2] O uvolněné místo měl zájem ruský podnikatel Filaret Galcev, nicméně na přelomu května a června se dohodl Roskosmos s Kazachstánem a 22. června nominaci získal kazašský kosmonaut Ajdyn Aimbetov. Aimbetov prošel základním výcvikem už v letech 2003–2005 a do vesmíru měl letět v září 2009, let však byl v dubnu 2009 Kazachstánem zrušen z finančních důvodů.[3]

Začátkem srpna 2015 posádka Sojuzu TMA-18M – velitel Sergej Volkov, Mogensen a Aimbetov – zahájila secvičení a přípravu k letu.

Volkov, Mogensen a Aimbetov odstartovali 2. září 2015 v 4:37 UTC z kosmodromu Bajkonur v lodi Sojuz TMA-18M; po dvou dnech samostatného letu se 4. září 2015 v 07:39 UTC spojili se stanicí.[1]

Po spojení se kosmonauti uvítali se stálou posádkou ISS (Expedice 44), vyložili náklad pro stanici a zahájili svůj pracovní program. Mogensen v rámci programu Iriss ověřoval nové způsoby komunikace mezi kosmonauty a pozemním střediskem, při použití technik 3d vizualizace a rozšířené reality s tím, že výhledově by mohla veřejnost sledovat život na ISS online „pohledem kosmonauta“. Též řídil vozítko v pozemním středisku, sledoval své svalstvo v experimentu MARES (Muscle Atrophy Research and Exercise System), vypustil dva cubesaty, fotografoval bouřkovou oblačnost. Přivezl na stanici a zase vrátil vzorky sedmnácti druhů mikroorganismů, jejichž životaschopnost měla cesta ověřit (experiment BiSTRO) a vzorky sinic Spirulina.[4]

Aimbetov měl v programu 18 experimentů. V experimentu Dastarchan-6 s kolegy kosmonauty zkoušel vzorky několika jídel určených pro kosmonauty (kazašstí vědci se přípravou jídel pro kosmonauty zabývají dvě desetiletí). Pozoroval a fotografoval bývalé dno Aralského jezera a ropná naleziště v Kaspickém moři, sledoval prašné bouře, pozdravil se z předsedou kazašské kosmické agentury, bývalým kosmonautem Talgatem Musabajevem, poskytl rozhovor kazašským novinářům a poté i studentům.[5][6][7]

Po týdenním pobytu na ISS se 11. září 2015 v 21:29 UTC Mogensen a Aimbetov s vracejícím se Gennadijem Padalkou v Sojuzu TMA-16M odpoutali od stanice a 12. září 2015 v 00:51 UTC přistáli v severním Kazachstánu v okolí Žezkazganu.[3]