1. návštěvní expedice (Mir)

1. návštěvní expedice, zkráceně EP-1, (rusky 1-я экспедиция посещения, ЭП-1) na Mir, byla první návštěvní expedicí vyslanou Sovětským svazem na jeho vesmírnou stanici Mir. Expedice byla zahájena 22. července 1987 startem kosmické lodi Sojuz TM-3 a trvala do přistání Sojuzu TM-2 30. července 1987. Výprava byla dvoučlenná, skládala se z velitele Alexandra Viktorenka a syrského kosmonauta-výzkumníka Muhammeda Ahmada Farize. Původně byl členem expedice i palubní inženýr Alexandr Alexandrov, ale ten v 2. základní expedici Miru nahradil Alexandra Lavejkina, z opatrnosti odvolaného ze zdravotních důvodů.

1. návštěvní expedice
(EP-1)
Údaje o expedici
Na stanici Mir
Členů expedice 2
Datum zahájení 22. července 1987
Trvání 7 dní, 23 hodin a 5 minut
z toho na stanici 5 dní, 17 hodin a 3 minuty
Datum ukončení 30. července 1987
Alexandr Viktorenko, Muhammed Ahmad Fariz
Datum startu 22. července 1987
Kosmodrom Bajkonur
Startovací loď Sojuz TM-3
Datum přistání 30. července 1987
Místo přistání Kazachstán, nedaleko Arkalyku
Přistávací loď Sojuz TM-2
Navigace
Předcházející Následující
– 2. návštěvní expedice

Posádka
Posádka
Pozice Kosmonauti
Velitel Alexandr Viktorenko, (1) CPK
Kosmonaut-výzkumník Muhammed Ahmad Fariz, (1) Letectvo Sýrie

V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této expedice.

Záložní posádka
Pozice Kosmonauti
Velitel Anatolij Solovjov, CPK
Kosmonaut-výzkumník Munir Habib, Letectvo Sýrie

Průběh expedice

Hlavním úkolem 1. návštěvní expedice na stanici Mir bylo vystřídání kosmické lodi Sojuz TM-2, sloužící jako záchranná loď pro 2. základní expedici. Expedice se původně skládala z velitele z oddílu Střediska přípravy kosmonautů, palubního inženýra z oddílu NPO Eněrgija a syrského kosmonauta-výzkumníka. Zástupce Sýrie získal místo v kosmické lodi po dohodě sovětské a syrské vlády podepsané počátkem v roce 1985. Na podzim téhož roku přijeli do Střediska přípravy kosmonautů v Hvězdném městečku čtyři syrští vojenští letci, ze kterých byl ke kosmickému letu vybrán podplukovník Muhammed Ahmad Fariz,[1] do záložní posádky byl určen podplukovník Munir Habib.

Posádky pro expedici byly zformovány v září 1986 – hlavní ve složení Alexandr Viktorenko, Alexandr Alexandrov, Muhammed Ahmad Fariz[2] a záložní Anatolij Solovjov, Viktor Savinych, Munir Habib.[3] Nedlouho před startem expedice byly u Alexandra Lavejkina, pobývajícího na Miru v 2. základní expedici, zjištěny nepravidelnosti v práci srdce, a i když on sám žádné potíže nepociťoval, padlo rozhodnutí o jeho vystřídání. Alexandr Alexandrov tak přešel do 2. základní expedice, s tím, že zůstane na Miru místo Lavejkina.

Výprava začala startem kosmické lodi Sojuz TM-3 z kosmodromu Bajkonur 22. července 1987 v 1:59 UTC, se stanicí Mir se loď spojila 24. července ve 3:31 UTC.[4] Na Miru je přivítali Jurij Romaněnko a Alexandr Lavejkin. Po spojení se kosmonauti pozdravili se sovětskými a syrskými státníky, pak se věnovali práci.

Postupně provedli 13 společných experimentů. Dálkový průzkum syrského území se prováděl v rámci experimentu Eufrat, průzkum horních vrstev atmosféry a ionosféry byl nazván Bosra. Kosmická technologie využívala speciální zařízení pod názvem Palmyra a experimenty Afamija a Kasjun zase využívaly československý krystalizátor ČSK-1. Biotechnologické experimenty měly stejný název jako zařízení Svetlana a Ručej (elektroforetické čištění interferonu, protichřipkového preparátu a aktivních mikroorganismů). Velkou důležitost měly lékařské experimenty nazvané Kardiografija, Adaptacija, Ballisto 3, Kontrast a Anketa, navazující na předchozí výzkumy. Kosmonauti také pokračovali v některých experimentech, které prováděla základní posádka již předtím. Do návratové části lodi Sojuz TM-2 byl postupně uložen získaný materiál a byl prověřen její stav před návratem na Zemi.[5]

Po splnění plánovaného programu se Viktorenko, Lavejkin a Fariz v Sojuzu TM-2 29. července v 20:34 UTC odpoutali od Miru a 30. července 1987 v 1:04 UTC přistáli v severním Kazachstánu.[4]

Reference
  1. IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2004-8-15 [cit. 2011-05-23]. Kapitola Muhammed Ahmed Faris. [dále jen Ivanov]. Dostupné online. (rusky)
  2. Ivanov. Rev. 2011-4-18 [cit. 2011-05-23]. Kapitola Александр Павлович Александров.
  3. Ivanov. Rev. 2008-5-24 [cit. 2011-05-23]. Kapitola Анатолий Яковлевич Соловьёв.
  4. HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2001-11-04 [cit. 2011-05-23]. Kapitola Sojuz TM-3. Dostupné online.
  5. VÍTEK, Antonín. SPACE 40. Velká encyklopedie družic a kosmických sond [online]. Praha: rev. 2009-03-19 [cit. 2011-05-23]. Kapitola 1986-017A - Mir v roce 1987. Dostupné online.

Tento text nebo jeho část byla převzata z článku 1986-017A - Mir v roce 1987 (verze 2009-03-19 12:18:11 UT) uveřejněného na stránkách SPACE 40, jehož autorem je Antonín Vítek (licence GFDL a CC-BY-SA 3.0, povolení autora).

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.