Židovský hřbitov v Českých Budějovicích

Hřbitov nese název U křížku, protože nebyl prvním na území města. Nejstarší středověký židovský hřbitov ve městě se nacházel na křižovatce dnešní Kněžské a Hradební ulice. V místech dnešní ulice Dr. Stejskala (dříve Divadelní) byl na levém břehu řeky Malše později zřízen hřbitov další, ale oba zanikly a zmizely po pogromech a vysídlení židovské komunity v letech 1505–1506. Po roce 1848, kdy opět mohli Židé ve městě působit, byl v dnešní Pekárenské ulici v  roce 1866 založen hřbitov nový, jenž má nyní rozlohu 6489 m².[2] Byla v něm též obřadní síň a domek hrobníka. První pohřby zde proběhly v roce 1867 – podle Seznamu hrobů z roku 1936 byl prvním zde pohřbeným David Waldstein. Ze stejného pramene se lze dočíst, že do roku 1980 zde bylo pohřbeno 1334 židovských občanů.

Pohřby zde probíhaly až do roku 1942 a uloženy zde byly i urny, které nacisté někdy zasílali pozůstalým ještě před hromadnými transporty. Za války byl hřbitov pustošen, kvalitní náhrobky si po dohodě s nacisty odvážely některé kamenické firmy. Po válce však byl částečně opraven těmi, jimž se koncentrační a vyhlazovací tábory podařilo přežít. Těm rodinám, jež to štěstí neměly, byly zhotoveny smaltované tabulky se jmény, daty a místy úmrtí a byly připevněny na hroby. Na památku obětem nacismu zde byla v roce 1950 zbudována tumba Za komunismu byl hřbitov devastován ještě více – náhrobky byly káceny a odváženy, obvodové zdi pobořeny a místo bylo zaváženo odpadky a sutí. V 70. letech 20. století byla se souhlasem městského výboru zbourána obřadní síň a v jihovýchodním rohu hřbitova zbyl zachován pouze domek hrobníka. Na místě se pásly ovce a připravovala se likvidace hřbitova, o níž se lze dočíst v dokumentech v dnešním památníku.

Po roce 1990 byl hřbitov postupně opravován, z původních více než 1300 pomníků se však zachovalo pouhých 350, jež musely být identifikovány a umístěny zpět na původní místa. Obnova probíhala především díky soukromým iniciativám MVDr. Jaroslava Šeredy a Otto Kalenského, dlouhodobě péči o hřbitov zajišťuje Židovská obec v Praze také s využitím dotací a grantů, většinou z veřejných zdrojů. Jen na běžnou údržbu je ročně potřeba kolem 15–20 tisíc korun. Ve hřbitovním domku byla v r oce 1998 otevřena malá expozice o dějinách Židů v Českých Budějovicích a pamětní síň zaniklé židovské obce v Českých Budějovicích. Do současnosti se dochovalo asi 100 celých náhrobků, množství podstavců a jiných částí náhrobků.

Tři z největších náhrobků na hřbitově

Nejstarší náhrobek pochází z roku 1868,[1] který patří Leopoldu Fürthovi, jako poslední zde byl roku 1962 pohřben terezínské věznění přeživší Hugo Hirsch. Většina náhrobních kamenů je natočena východním směrem. Hroby jsou organizovány do řad v pěti odděleních a jména pohřbených a pozice jejich rovů lze zjistit z okopírovaného ručně psaného seznamu, jenž je k dispozici v památníku. Očíslovány nejsou pouze dětské hroby severně od hřbitovního domku.

Náhrobní nápisy jsou většinou v hebrejštině a němčině, některé novější náhrobky pak mají nápisy v hebrejštině a češtině.

Mezi zde pohřbené významné osobnosti patří:

• rodiče MUDr. Karla Fleischmanna (1897–1944) – básník, spisovatel, malíř a grafik, jenž zahynul v Osvětimi. Na jeho památku byl z městských fondů postaven nedaleko vstupní brány hřbitova pomníček.
• Lev Herz (1893–1976) – středoškolský profesor; umístěna je zde urna s jeho popelem
• Rudolf Kende (1910–1958) – hudební skladatel
• Karel Thieberger (1869–1938) – rabín
• Adam Wunder (1817–1905) – krajský rabín
• matka spisovatele Norberta Frýda Klára Friedová (zem. 1935)

Interiér pamětní síně

Pamětní síň zbudovaná ve dvou místnostech bývalého domku hrobníka obsahuje kromě údajů o  historii vlastního hřbitova rovněž expozici o zaniklé židovské obci v Českých Budějovicích včetně dokumentace o významné českobudějovické synagoze zbourané v roce 1942. K nahlédnutí jsou zde na panelech a stolech vystaveny písemné a fotografické dokumenty, jarmulky a také příklady děl významných členů místní židovské obce.

Poblíž domku se nachází pískovcová tumba, jež byla zhotovena díky Židovské obci a spolku Chevra Kadiša. Její návrh vypracovala arch. inž. M. Schwarzová a je dílem kamenosochaře V. Křivánka. Slavnostně otevřen byl 15. října 1950 jako památka na umučené oběti z řad Židů v letech 1939–1945 a k uctění památky bojovníků za svobodu.

Ke hřbitovu se lze dostat autobusem do zastávky Pekárenská – U křížku, přímo naproti areálu lze také odstavit auto na parkovišti. Hřbitov je celoročně zamčený, ale klíče od branky i od památníku je možné si vypůjčit na vrátnici ČSAD Jihotrans sousedící se hřbitovem.

• 
  Bývalý domek hrobníka, paměttní síň
• 
  Tumba/památník
• 
  Náhrobky v západní části areálu
• 
  Náhrobek s tabulkou připomínající oběti holokaustu
• 
  Náhrobek Rudolfa Kendeho