Železniční trať Knin–Zadar
Železniční trať Knin–Zadar (chorvatsky Željeznička pruga Knin–Zadar) se nachází na pomezí chorvatského přímoří a pohraničí s Bosnou a Hercegovinou. Dlouhá je 98 km a slouží od roku 1967. Překonává značné výškové rozdíly, nachází se na ní 19 mostů a 22 tunelů.
| Železniční trať Knin–Zadar | |
|---|---|
| |
| Stát |  Chorvatsko
|
| Číslo | M606 |
| Provozovatel dráhy | HŽ Infrastruktura |
| Dopravce | HŽPP |
| Technické informace | |
| Délka | 98 km |
| Rozchod koleje | 1435 mm (normální) |
| Počet kolejí | 1 |
| Externí odkazy | |
 multimediální obsah na Commons
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Již na počátku 20. století existovaly různé plány na napojení přístavu Zadar na železniční síť. I přes značné investice v regionu, které uskutečnilo jak Rakousko-Uhersko, tak i Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, však vhodná příležitost na realizaci trati přišla až po druhé světové válce. Stavební práce byly formálně zahájeny v posledních měsících před vypuknutím První světové války, nebyly však po několik desítek let ale obnoveny.
Trať byla budována v 50. a 60. letech 20. století; její výstavba trvala 14 let a probíhala v jednotlivých etapách. Roku 1962 byl otevřen úsek Knin–Kistanje, o rok později pak úsek Kistanje–Benkovac. Roku 1967 poté projel vlak po celé trase trati a Jugoslávie tak získala další přístav na Jaderském moři, který byl napojen na její železniční síť.
Kromě zásobování zbožím umožňovala tato trať i dopravu turistů z evropských zemí do letovisk v blízkosti Zadaru. Pravidelně zde byly provozovány rychlíky ze Záhřebu do Zadaru. Sezónně odsud také vyjížděly vlaky do Hamburku i Bělehradu.
Na přelomu 80. a 90. let existoval plán na modernizaci a rozšíření kapacity trati, který však nebyl z důvodů válečných událostí realizován. V oblastech, kudy probíhá trať, žili totiž převážně Srbové, kteří se proti centrální vládě v Záhřebu vzbouřili a vyhlásili Republiku Srbskou Krajinu. Následně bylo území pohraničí Chorvatska a Bosny a Hercegoviny předmětem blokád, ozbrojených akcí a nakonec i otevřených bojů. V lednu a červenci 1991 byla trať ze strany srbských povstalců zaminována.
Až do Operace Bouře a ovládnutí celého území Chorvatska centrální vládou zde proto neprobíhal žádný železniční provoz.
Po skončení konfliktu byla trať částečně obnovena a od roku 1996 obnoven pravidelný provoz. Roku 2012 a 2014 byly provedeny rozsáhlejší rekonstrukční práce na obnově trati; investice měla hodnotu 100 milionů kun a vyžádala si dočasné přerušení provozu na trati.
Stanice
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bahnstrecke Knin–Zadar na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční trať Knin–Zadar na Wikimedia Commons