Železniční doprava v Mongolsku

Jako první železniční trať v Mongolsku byla postavena 43 kilometrů dlouhá úzkorozchodná trať s rozchodem 750 mm z Ulánbátaru do Nalajchu. Uvedena do provozu byla 11. července 1938. Sloužila k přepravě černého uhlí do hlavního města. Později byla začleněna do Transmongolské magistrály a v roce 1958 přerozchodována.

Transmongolská magistrála byla vybudována v letech 1949–1961[8] jako jednokolejná, neelektrifikovaná železnice. V roce 1940 dosáhla rusko-mongolských hranic trať vedoucí z Ulan-Ude, v roce 1950 byla dostavěna trať do hlavního města Ulánbátaru a v roce 1955 bylo dosaženo mongolsko-čínské hranice. V roce 1956 tak bylo železniční spojení mezi SSSR a ČLR přes Mongolsko zprovozněno. Díky politické situaci v tehdejší Mongolské lidové republice převažovaly zájmy Sovětského svazu. Byly proto přijaty příslušné normy, jako je rozchod 1524 mm a sovětské standardy pro železniční vozidla. (Tradiční rozchod železnic v Mongolsku je 1520 mm.)[9]

V roce 1958 byla na východě Mongolska uvedena do provozu trať ze Solovjovska do Bajantümen u Čojbalsanu dlouhá 238 km. V Borzje byla napojena na Transsibiřskou magistrálu. Síť okolo Čojbalsanu byla z vojenských důvodů v roce 1941 doplněna dvěma normálněrozchodnými tratěmi do Tamdsag Bulag a Dsun Bulag, které byly v roce 1956 a na přelomu let 1962/63 zrušeny.

Lokomotiva 2ТЭ10Л

Jídelní vůz Mongolských železnic

Transmongolská magistrála v poušti Gobi

Nástupiště v Zamyn-Úd

Síť národního dopravce UBTZ sestává ze dvou hlavních tratí:[1]

• trať Süchbátar-Zamyn-Úd, probíhající ze severu na jih
• trať Ereentsav-Čojbalsan.

Celokově má být v Mongolsku v budoucnu ve třech fázích postaveno 5600 km nových tratí:

• První fáze zahrnuje novou trať z Čojbalsanu přes Ulánbátar (s připojením na Transmongolskou magistrálu) do Dalanzadgadu v délce přibližně 1100 km. Smlouva byla vládou s Mongolskou železnicí uzavřena 3. listopadu 2010. Studii proveditelnosti zpracovaly firmy McKinsey, Liberty Partners LLC, Pillsbury Winthrop Shaw Pittman LLP a BNP Paribas.[10]
• Vláda rovněž MTZ pověřila 3. listopadu 2012 plánováním železničního spojení mezi Uchá Chudag a mongolsko-čínským hraničním městem Gaschuun Suchait.[11][12] Odtud by měla navazovat čínská trať Linhe-Ceke. Železnice má nákladními vlaky dopravovat uhlí do Číny prostřednictvím tratě dlouhé 235 kilometrů. Projekt nese název „South Gobi Desert Rail“. Jednokolejnou trať, na níž mají jezdit vlaky o délce až 1800 metrů a s nápravovým tlakem 25 tun, projektovala DB International, dceřiná společnost Deutsche Bahn.[13]
• Další plány mají zajistit propojení výše uvedené trasy s Transmongolskou magistrálou a dolem Oju Tolgoj nebo letištěm Bujant-Uchá.[14]