Žatec (hradiště)

Žatec je pravěké a raně středověké hradiště, které stávalo na území stejnojmenného města v okrese Louny v Ústeckém kraji. Místo bylo opevněno už na přelomu pozdní doby halštatské a časné době laténské. Podruhé zde opevnění vzniklo v desátém století, kdy se Žatec zařadil mezi významná přemyslovská správní centra. Ve vrcholném středověku byl na místě hradiště postaven žatecký hrad a samotné město Žatec.

Žatec
Základní informace
Výstavba10. století
Poloha
AdresaŽatec, Česko Česko
Nadmořská výška230 m
Souřadnice50°19′53,06″ s. š., 13°32′35,72″ v. d.
Žatec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Ostrožna nad zákrutem Ohře byla poprvé opevněna v pozdní době halštatské a časné době laténské (600–400 př. n. l.).[1] V osmém a devátém století na ostrožně existovala pravděpodobně neopevněná osada, kterou v první polovině desátého století nahradilo mohutně opevněné hradiště.[2] Podle dendrochronologického datování kmenů hradby předhradí byly použité stromy pokáceny v rozmezí let 925–937 až 929–935.[3] Hradiště tak bylo založeno nejspíše na počátku vlády knížete Boleslava I.[4]

Podle Widukindovy kroniky nechal Boleslav I. postavit tzv. Nový hrad („urbs que nuncupabatur Nova“ – hrad, který se nazývá Nový). V polovině července roku 950 byla pod tímto hradem uzavřením míru ukončena čtrnáctiletá válka mezi Boleslavem a králem Otou I. Král u hradu zřejmě vydal listinu pro klášter svatého Jimrama v Řezně, protože místo uvedené v listině, „Beheim, suburbio Niuunburg“, je pravděpodobně totožné s Widukindovým Novým hradem. Poloha hradu je neznámá, ale podle směru pohybu Otova vojska z Durynska přes Čechy do Saska jej lze hypoteticky spojovat s tehdy nedávno založeným Žatcem.[5]

První písemná zmínka o Žatci pochází z roku 1004,[6] kdy jej obsadil polský kníže Boleslav Chrabrý, proti kterému vytáhli český kníže Jaromír s císařem Jindřichem II.[7] V té době už Žatec patřil mezi hlavní správní centra hradské soustavy.[8]

Nejspíše už ve dvanáctém století byl na akropoli hradiště založen vrcholně středověký hrad Žatec, zmíněný poprvé roku 1404.[9] V jeho předpolí vzniklo město, jehož historické centrum pohltilo pozůstatky staršího hradiště.[10]

Stavební podoba

Desáté století

Ostrožna, na které Žatec stojí, převyšuje krajinu v okolí Ohře více než o třicet metrů.[11] Hradiště bývalo dvoudílné. Na severní části ostrožny se nacházela akropole, jejíž příčné opevnění probíhalo přibližně před severním průčelím žatecké radnice.[12] Tvořila jej hradba s roštovou konstrukcí vyplněnou hlínou a s čelní zdí z nasucho kladených kamenů,[13] před kterou vedl dvanáct metrů široký a čtyři metry hluboký příkop s plochým dnem.[12] Jižně od akropole bývalo předhradí. Jeho opevnění s podobnou konstrukcí hradby bylo odkryto ve dvoře Městského divadla v Dvořákově ulici a v poloze Za střelnicí. Jeho průběh se tedy shodoval s hradbami středověkého města. Celková chráněná plocha dosahovala patnácti hektarů.[14]

Na akropoli je v desátém století doložena existence knížecího dvorce.[12] V předhradí stály řídce rozmístěné usedlosti. Jedna z nich se nacházela v místech Chelčického náměstí. Tvořily ji srubové stavby a její dvůr byl dlážděn říčními valouny.[14] Předpokládá se také, že už v té době na hradišti stál kostel, pravděpodobně v místech mladšího kostela Nanebevzetí Panny Marie.[3]

V blízkosti jihozápadní části hradby, mimo opevněnou plochu, stával další velmožský dvorec chráněný šest metrů širokým příkopem[13] a další osada se nacházela v podhradí v blízkosti Ohře.[3]

Jedenácté a dvanácté století

Starý knížecí dvorec nahradil v posledních dvaceti letech desátého století nový dřevěný palác v jižní části Žižkova náměstí. Dvorec chránila palisáda a severně od ní stával kamenný kostel. Přístup k Ohři umožňoval vstup do hradiště v místech Kněžské brány.[15]

Na malém trojúhelníkovém rozšíření Dvořákovy ulice stál další palisádou opevněný dvorec s kostelem svatého Víta. Jeho předchůdcem bývala kovárna, kterou v první polovině jedenáctého století nahradil dřevěný kostel, který však brzy vyhořel, a ještě před polovinou jedenáctého století zde vyrostla zděná stavba. Loď měla rozměry 6,5 × 9 metrů a podlahu dlážděnou plochými kameny. Půdorys kostela je vyznačen v dlažbě náměstí. V blízkosti kostela bývalo pohřebiště.[16]

Jiný dvorec s kostelem neznámého zasvěcení a pohřebištěm stál už od první poloviny jedenáctého století v místech Chelčického náměstí. Na počátku dvanáctého století byla jednoduchá kostelní stavba rozšířena o věž.[17]

Vnější neopevněné předhradí bylo od konce desátého století významným hutnickým a kovářským střediskem.[17] V roce 1937 byl na Chmelařském náměstí objeven poklad stříbrných a zlatých mincí, hřiven a šperků s celkovou hmotností asi tři kilogramy. Kromě jiného obsahoval 357 převážně českých denárů, dvojici dutých křížků ze stříbrného plechu, závěsnou toaletní soupravu, dva zlaté prsteny, stříbrné perly, větší množství náušnic, záúšnic a svazky stříbrného drátu.[18]

Odkazy

Reference
  1. Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 55. (česky, německy) Dále jen Atlas hradišť.
  2. LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Díl I. Zrození státu (872–972). Praha: Libri, 2006. 272 s. ISBN 80-7277-308-9. S. 191. Dále jen Lutovský (2006).
  3. Lutovský (2006), s. 194.
  4. Lutovský (2006), s. 195.
  5. Lutovský (2006), s. 188–190.
  6. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Žatec – hrad, s. 539.
  7. Lutovský (2006), s. 186.
  8. Atlas hradišť, s. 76–77.
  9. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Žatec, s. 640.
  10. LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Díl II. Léta krize a obnovy (972–1012). Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-231-5. S. 198. Dále jen Lutovský (2008).
  11. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Žatec, s. 362.
  12. Lutovský (2006), s. 196.
  13. Lutovský (2006), s. 192.
  14. Lutovský (2006), s. 197.
  15. Lutovský (2008), s. 201, 203
  16. Lutovský (2008), s. 203
  17. Lutovský (2008), s. 204
  18. Lutovský (2008), s. 205–206

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.